D 2003

Bulgarische Gärtnen in Brünn: ein Blick von innen und von au3en

POSPÍŠILOVÁ, Jana a Helena BOČKOVÁ

Základní údaje

Originální název

Bulgarische Gärtnen in Brünn: ein Blick von innen und von au3en

Název česky

Bulharští zahradnící v Brně: pohled zevnitř a zvenčí

Název anglicky

Bulharian Gardeners in Brno

Autoři

POSPÍŠILOVÁ, Jana (203 Česká republika) a Helena BOČKOVÁ (203 Česká republika, garant)

Vydání

1. vyd. Münster – New York – München – Berlin, Vom Wandergesellen zum „Green Card“-Spezialisten. Interkulturelle Aspekte der Arbeitsmigrations im östlichen Mittelauropa, od s. 83-105, 23 s. 2003

Nakladatel

Institut für Volkskunde – Institut für Völkenkunde – Institut für Deutsch als Fremdsprache der Universität München

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

Archeologie, antropologie, etnologie

Stát vydavatele

Německo

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

3-8309-1232-3

Klíčová slova anglicky

ethnic minority; gardeners; folk culture; Brno; Bulgarians

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 20. 1. 2009 01:01, PhDr. Helena Bočková

Anotace

ORIG CZ EN

V originále

Die bulharische Gärtner bilden eine nahezu vergessene Epizode in der Brünner Geschichte.

Česky

Počátek pěstování zeleniny ve velkém pro trh datuje bulharská literatura polovinou 18. století a spojuje i s trnovským krajem na severu dnešního Bulharska. V poslední čtvrtině 19. století přicházeli bulharští zahradníci sezonně do rakousko-uherské monarchie na území dnešního Maďarska a Slovenska. Mohutnější příliv do českých zemí je pak spojen až se vznikem Československé republiky. První místo, kam ve 20. a na počátku 30. let 20. století směřovali, byla Bratislava a Brno, kde v té době bylo na 20 bulharských zahradnictví. Proslulost bulharských zahradníků je v největším moravském městě Brně dnes už skoro zapomenutá. Přesto jsou v kolektivní paměti starších Brňanů dodnes přítomní. Současný terénní výzkum přináší poznatky o míře a způsobu akulturace a asimilace bulharských zahradníků. Bulharští zahradníci si získali v české společnosti velmi dobré renomé svou pracovitostí, bezkonfliktností, vysokou kvalitou a přijatelnými cenami nabízeného zboží. Z memoárů je patrné, že bulharské zahradníky nevedly k usídlování v Brně a jinde v Československu jen ekonomické důvody, ale i příznivé přijetí českou společností. Tento pozitivní stereotyp přetrvává u starší generace dodnes. Bulhaři sami se začlenili do české společnosti v Brně natolik, že ta dnes často ani nezná jejich etnickou identitu. Tuto jejich dnešní situaci lze označit jako nedovršenou asimilaci. Bulhaři přijali některé české zvyky a obyčeje i do svého rodinného soukromí, současně si však udržují etnické a zčásti i kulturní povědomí o svém původu, znalost rodného jazyka svých předků a společnou organizační bázi usnadňující vzájemná setkání.