Bulgarische Gärtnen in Brünn: ein Blick von innen und von au3en

POSPÍŠILOVÁ, Jana a Helena BOČKOVÁ. Bulgarische Gärtnen in Brünn: ein Blick von innen und von au3en. In Vom Wandergesellen zum „Green Card“-Spezialisten. Interkulturelle Aspekte der Arbeitsmigrations im östlichen Mittelauropa. 1. vyd. Münster – New York – München – Berlin: Institut für Volkskunde – Institut für Völkenkunde – Institut für Deutsch als Fremdsprache der Universität München, 2003, s. 83-105. ISBN 3-8309-1232-3.

Základní údaje

• Originální název: Bulgarische Gärtnen in Brünn: ein Blick von innen und von au3en
• Název česky: Bulharští zahradnící v Brně: pohled zevnitř a zvenčí
• Název anglicky: Bulharian Gardeners in Brno
• Autoři: POSPÍŠILOVÁ, Jana (203 Česká republika) a Helena BOČKOVÁ (203 Česká republika, garant).
• Vydání: 1. vyd. Münster – New York – München – Berlin, Vom Wandergesellen zum „Green Card“-Spezialisten. Interkulturelle Aspekte der Arbeitsmigrations im östlichen Mittelauropa, od s. 83-105, 23 s. 2003.
• Nakladatel: Institut für Volkskunde – Institut für Völkenkunde – Institut für Deutsch als Fremdsprache der Universität München

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: Archeologie, antropologie, etnologie
• Stát vydavatele: Německo
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 3-8309-1232-3
• Klíčová slova anglicky: ethnic minority; gardeners; folk culture; Brno; Bulgarians
• Štítky: Brno, Bulgarians, ethnic minority, folk culture, gardeners
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Die bulharische Gärtner bilden eine nahezu vergessene Epizode in der Brünner Geschichte.

Anotace česky

Počátek pěstování zeleniny ve velkém pro trh datuje bulharská literatura polovinou 18. století a spojuje i s trnovským krajem na severu dnešního Bulharska. V poslední čtvrtině 19. století přicházeli bulharští zahradníci sezonně do rakousko-uherské monarchie na území dnešního Maďarska a Slovenska. Mohutnější příliv do českých zemí je pak spojen až se vznikem Československé republiky. První místo, kam ve 20. a na počátku 30. let 20. století směřovali, byla Bratislava a Brno, kde v té době bylo na 20 bulharských zahradnictví. Proslulost bulharských zahradníků je v největším moravském městě Brně dnes už skoro zapomenutá. Přesto jsou v kolektivní paměti starších Brňanů dodnes přítomní. Současný terénní výzkum přináší poznatky o míře a způsobu akulturace a asimilace bulharských zahradníků. Bulharští zahradníci si získali v české společnosti velmi dobré renomé svou pracovitostí, bezkonfliktností, vysokou kvalitou a přijatelnými cenami nabízeného zboží. Z memoárů je patrné, že bulharské zahradníky nevedly k usídlování v Brně a jinde v Československu jen ekonomické důvody, ale i příznivé přijetí českou společností. Tento pozitivní stereotyp přetrvává u starší generace dodnes. Bulhaři sami se začlenili do české společnosti v Brně natolik, že ta dnes často ani nezná jejich etnickou identitu. Tuto jejich dnešní situaci lze označit jako nedovršenou asimilaci. Bulhaři přijali některé české zvyky a obyčeje i do svého rodinného soukromí, současně si však udržují etnické a zčásti i kulturní povědomí o svém původu, znalost rodného jazyka svých předků a společnou organizační bázi usnadňující vzájemná setkání.

Anotace anglicky

In the period between the two world wars, the Bulgarian community in Brno was the largest Bulgarian minority in the Czech lands.