BOČKOVÁ, Helena. Pojem etnografie v 19. století a na počátku 20. století. Online. In Česká etnologie 2000. 1. vyd. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2002. s. 179-183. ISBN 80-85010-41-0. [citováno 2024-04-24]
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Pojem etnografie v 19. století a na počátku 20. století
Název česky Pojem etnografie v 19. století a na počátku 20. století
Název anglicky Percepcion of the Ethnology
Autoři BOČKOVÁ, Helena (203 Česká republika, garant)
Vydání 1. vyd. Praha, Česká etnologie 2000, od s. 179-183, 5 s. 2002.
Nakladatel Etnologický ústav AV ČR
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Stať ve sborníku
Obor Archeologie, antropologie, etnologie
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka Filozofická fakulta
ISBN 80-85010-41-0
Klíčová slova anglicky ethnography; ethnology; science; Balkans
Štítky Balkans, ethnography, ethnology, science
Příznaky Mezinárodní význam
Změnil Změnila: PhDr. Helena Bočková, učo 107057. Změněno: 30. 6. 2009 00:20.
Anotace
Tvrzení, že Konstantin Jireček byl prvním vysokoškolským učitelem etnografie na pražské univerzitě, je sice formálně správné (roku 1877 byl skutečně jmenován soukromým docentem ethnografie a dějin Balkánského poloostrova a zemí Pontu na filozofické fakultě), bez uvedení souvislostí je však nutné je odmítnout. Český balkanista Konstantin Jireček nebyl ve své době zdaleka jediný, kdo používal termín etnografický ve smyslu etnický. V tomto významu se pojem užíval konkrétně ve spojitosti s balkánskou tématikou ve francouzské a německé literatuře a objevoval se i v ruské a balkánských literaturách (A. Boué 1840; G. Lejean: 1861; H. Kiepert 1876; M. F. Markovič a A. F. Rittich 1887; G. Weigand 1894-1895, 1924; V. Kănčov 1895, 1900). Objevoval se však i pojem etnologie (E. Stanford 1877; W. Tomaschek 1893). Dokonce jeden a týž autor užíval oba pojmy (A. Boué 1848). Zavedení pojmu etnologie je někdy spojováno se založením Sociéte ethnologique de Paris v roce 1839, zvláště však s anglickými badateli. V českém prostředí použil už P. J. Šafařík (1842) pojem národopis ve stejném smyslu, v jakém se tehdy užíval pojem etnografie. V době Jirečkova vysokoškolského působení neexistovala etnologie, etnografie nebo národopis na akademické půdě jako samostatný vědecký obor. Současně však některé otázky tradiční kultury a etnická problematika již byly přítomny v badatelském zájmu historiků a filologů. V Riegrově slovníku naučném (1862) je etnografie (neboli národopis) definovaná jako odvětví historie, pro které je důležitá otázka národnosti (autorem hesla byl pravděpodobně J. Gebauer). Tzv. etnografické práce z 19. a počátku 20. století měly nejblíže k etnodemografii a současně podávaly mnoho informací o lidové kultuře, tedy terminologií konce 20. století etnografických či etnologických. Jejich cílem bylo identifikovat etnickou skladbu obyvatelstva zemí, oblastí i míst. Téměř všichni autoři tzv. etnografických prací z 19. a počátku 20. století sami procestovali a prozkoumali popisované oblasti, a vycházeli hlavně z vlastních pozorování a rozhovorů. Při vymezování etnik a hranic jejich rozšíření přihlíželi vedle jazyka i k dalším kritériím: náboženství, historii, antropologickému typu a psychickým specifikům, národnímu vědomí a ke způsobu života a kultuře. Poslední případ reprezentovala především tradiční kultura vesnického a městského obyvatelstva na Balkáně. Z jevů tradiční kultury přisuzovali autoři etnické vlastnosti zejména kroji, charakteristickému zaměstnání obyvatel, lidovým písním a historickým pověstem. Dostávali se tak i ke společenstvím nižších řádů včetně etnografických skupin.
Anotace anglicky
Ethnography, Ethnology, Balkans
VytisknoutZobrazeno: 24. 4. 2024 03:32