Pojem etnografie v 19. století a na počátku 20. století

D 2002

Pojem etnografie v 19. století a na počátku 20. století

BOČKOVÁ, Helena

Základní údaje

Originální název

Pojem etnografie v 19. století a na počátku 20. století

Název česky

Pojem etnografie v 19. století a na počátku 20. století

Název anglicky

Percepcion of the Ethnology

Autoři

BOČKOVÁ, Helena (203 Česká republika, garant)

Vydání

1. vyd. Praha, Česká etnologie 2000, od s. 179-183, 5 s. 2002

Nakladatel

Etnologický ústav AV ČR

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

Archeologie, antropologie, etnologie

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

80-85010-41-0

Klíčová slova anglicky

ethnography; ethnology; science; Balkans

Štítky

Balkans, ethnography, ethnology, science

Příznaky

Mezinárodní význam

Změněno: 30. 6. 2009 00:20, PhDr. Helena Bočková

Anotace

ORIG EN

V originále

Tvrzení, že Konstantin Jireček byl prvním vysokoškolským učitelem etnografie na pražské univerzitě, je sice formálně správné (roku 1877 byl skutečně jmenován soukromým docentem ethnografie a dějin Balkánského poloostrova a zemí Pontu na filozofické fakultě), bez uvedení souvislostí je však nutné je odmítnout. Český balkanista Konstantin Jireček nebyl ve své době zdaleka jediný, kdo používal termín etnografický ve smyslu etnický. V tomto významu se pojem užíval konkrétně ve spojitosti s balkánskou tématikou ve francouzské a německé literatuře a objevoval se i v ruské a balkánských literaturách (A. Boué 1840; G. Lejean: 1861; H. Kiepert 1876; M. F. Markovič a A. F. Rittich 1887; G. Weigand 1894-1895, 1924; V. Kănčov 1895, 1900). Objevoval se však i pojem etnologie (E. Stanford 1877; W. Tomaschek 1893). Dokonce jeden a týž autor užíval oba pojmy (A. Boué 1848). Zavedení pojmu etnologie je někdy spojováno se založením Sociéte ethnologique de Paris v roce 1839, zvláště však s anglickými badateli. V českém prostředí použil už P. J. Šafařík (1842) pojem národopis ve stejném smyslu, v jakém se tehdy užíval pojem etnografie. V době Jirečkova vysokoškolského působení neexistovala etnologie, etnografie nebo národopis na akademické půdě jako samostatný vědecký obor. Současně však některé otázky tradiční kultury a etnická problematika již byly přítomny v badatelském zájmu historiků a filologů. V Riegrově slovníku naučném (1862) je etnografie (neboli národopis) definovaná jako odvětví historie, pro které je důležitá otázka národnosti (autorem hesla byl pravděpodobně J. Gebauer). Tzv. etnografické práce z 19. a počátku 20. století měly nejblíže k etnodemografii a současně podávaly mnoho informací o lidové kultuře, tedy terminologií konce 20. století etnografických či etnologických. Jejich cílem bylo identifikovat etnickou skladbu obyvatelstva zemí, oblastí i míst. Téměř všichni autoři tzv. etnografických prací z 19. a počátku 20. století sami procestovali a prozkoumali popisované oblasti, a vycházeli hlavně z vlastních pozorování a rozhovorů. Při vymezování etnik a hranic jejich rozšíření přihlíželi vedle jazyka i k dalším kritériím: náboženství, historii, antropologickému typu a psychickým specifikům, národnímu vědomí a ke způsobu života a kultuře. Poslední případ reprezentovala především tradiční kultura vesnického a městského obyvatelstva na Balkáně. Z jevů tradiční kultury přisuzovali autoři etnické vlastnosti zejména kroji, charakteristickému zaměstnání obyvatel, lidovým písním a historickým pověstem. Dostávali se tak i ke společenstvím nižších řádů včetně etnografických skupin.

Anglicky

Ethnography, Ethnology, Balkans

Citovat

BOČKOVÁ, Helena. Pojem etnografie v 19. století a na počátku 20. století. In Česká etnologie 2000. 1. vyd. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2002, s. 179-183. ISBN 80-85010-41-0.

@inproceedings{815298,
   author = {Bočková, Helena},
   address = {Praha},
   booktitle = {Česká etnologie 2000},
   edition = {1. vyd.},
   keywords = {ethnography; ethnology; science; Balkans},
   language = {cze},
   location = {Praha},
   isbn = {80-85010-41-0},
   pages = {179-183},
   publisher = {Etnologický ústav AV ČR},
   title = {Pojem etnografie v 19. století a na počátku 20. století},
   year = {2002}
}

TY  - JOUR
ID  - 815298
AU  - Bočková, Helena
PY  - 2002
TI  - Pojem etnografie v 19. století a na počátku 20. století
PB  - Etnologický ústav AV ČR
CY  - Praha
SN  - 8085010410
KW  - ethnography
KW  - ethnology
KW  - science
KW  - Balkans
N2  - Tvrzení, že Konstantin Jireček byl prvním vysokoškolským učitelem etnografie na pražské univerzitě, je sice formálně správné (roku 1877 byl skutečně jmenován soukromým docentem ethnografie a dějin Balkánského poloostrova a zemí Pontu na filozofické fakultě), bez uvedení souvislostí je však nutné je odmítnout. Český balkanista Konstantin Jireček nebyl ve své době zdaleka jediný, kdo používal termín etnografický ve smyslu etnický. V tomto významu se pojem užíval konkrétně ve spojitosti s balkánskou tématikou ve francouzské a německé literatuře a objevoval se i v ruské a balkánských literaturách (A. Boué 1840; G. Lejean: 1861; H. Kiepert 1876; M. F. Markovič a A. F. Rittich 1887; G. Weigand 1894-1895, 1924; V. Kănčov 1895, 1900). Objevoval se však i pojem etnologie (E. Stanford 1877; W. Tomaschek 1893). Dokonce jeden a týž autor užíval oba pojmy (A. Boué 1848). Zavedení pojmu etnologie je někdy spojováno se založením Sociéte ethnologique de Paris v roce 1839, zvláště však s anglickými badateli. V českém prostředí použil už P. J. Šafařík (1842) pojem národopis ve stejném smyslu, v jakém se tehdy užíval pojem etnografie. V době Jirečkova vysokoškolského působení neexistovala etnologie, etnografie nebo národopis na akademické půdě jako samostatný vědecký obor. Současně však některé otázky tradiční kultury a etnická problematika již byly přítomny v badatelském zájmu historiků a filologů. V Riegrově slovníku naučném (1862) je etnografie (neboli národopis) definovaná jako odvětví historie, pro které je důležitá otázka národnosti (autorem hesla byl pravděpodobně J. Gebauer). Tzv. etnografické práce z 19. a počátku 20. století měly nejblíže k etnodemografii a současně podávaly mnoho informací o lidové kultuře, tedy terminologií konce 20. století etnografických či etnologických. Jejich cílem bylo identifikovat etnickou skladbu obyvatelstva zemí, oblastí i míst. Téměř všichni autoři tzv. etnografických prací z 19. a počátku 20. století sami procestovali a prozkoumali popisované oblasti, a vycházeli hlavně z vlastních pozorování a rozhovorů. Při vymezování etnik a hranic jejich rozšíření přihlíželi vedle jazyka i k dalším kritériím: náboženství, historii, antropologickému typu a psychickým specifikům, národnímu vědomí a ke způsobu života a kultuře. Poslední případ reprezentovala především tradiční kultura vesnického a městského obyvatelstva na Balkáně. Z jevů tradiční kultury přisuzovali autoři etnické vlastnosti zejména kroji, charakteristickému zaměstnání obyvatel, lidovým písním a historickým pověstem. Dostávali se tak i ke společenstvím nižších řádů včetně etnografických skupin.
ER  -

BOČKOVÁ, Helena. Pojem etnografie v 19. století a na počátku 20. století. In \textit{Česká etnologie 2000}. 1. vyd. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2002, s.~179-183. ISBN~80-85010-41-0.

Podrobný výpis o publikaci