Lučně-polně-sídelní krajina teplé pahorkatina (postindustriální krajina u Zbýšova)

KOLEJKA, Jaromír, Zdeněk LIPSKÝ a Karel SUKUP. Lučně-polně-sídelní krajina teplé pahorkatina (postindustriální krajina u Zbýšova). 2010.

Základní údaje

• Originální název: Lučně-polně-sídelní krajina teplé pahorkatina (postindustriální krajina u Zbýšova)
• Název česky: Lučně-polně-sídelní krajina teplé pahorkatina (postindustriální krajina u Zbýšova)
• Název anglicky: Residential landscape of warm hilly land with grasslands and fields (post-industrial landscape at Zbýšov near Brno)
• Autoři: KOLEJKA, Jaromír (203 Česká republika, garant, domácí), Zdeněk LIPSKÝ (203 Česká republika) a Karel SUKUP (203 Česká republika).
• Vydání: 2010.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Cert., akred., schvál. metodiky, specializované mapy, léčebné, památkové postupy
• Obor: Zemský magnetismus, geodesie, geografie
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14410/10:00056931
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• Klíčová slova česky: postindustriální krajina; Zbýšov u Brna
• Klíčová slova anglicky: post-industrial landscape; Zbýšov
• Technické parametry: ortofotomapa měřítka 1:10 000
• Štítky: ortophotomap, post-industrial landscape
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Město Zbýšov v jižní části Boskovické brázdy je ukázkou sídla, které vyrostlo a dlouho prosperovalo z těžby černého uhlí v Rosicko-Oslavanské pánvi. Původně malá obec byla rozšířena o bloky dělnických domků a v poválečném období i o sídliště činžovních domů na dohled od hlubinných dolů, umístěných severovýchodně a jižně od obce. Kolem dolů vyrostly nezbytné těžební a doprovodné obslužné objekty, později haldy hlušiny. Oba hlubinné doly byly vlečkami napojeny na hlavní železniční trať severně v údolí Bobravy u Rosic. V 80. letech 20. století byla těžba uhlí utlumena. Železniční vlečky zarostly, haldy zarůstají náletem bylinné, keřové a stromové lesní vegetace. Krajina tak opět nabývá dominantní zemědělské a sídelní funkce v zázemí brněnské sídelní a průmyslové aglomerace.

Anotace anglicky

Město Zbýšov v jižní části Boskovické brázdy je ukázkou sídla, které vyrostlo a dlouho prosperovalo z těžby černého uhlí v Rosicko-Oslavanské pánvi. Původně malá obec byla rozšířena o bloky dělnických domků a v poválečném období i o sídliště činžovních domů na dohled od hlubinných dolů, umístěných severovýchodně a jižně od obce. Kolem dolů vyrostly nezbytné těžební a doprovodné obslužné objekty, později haldy hlušiny. Oba hlubinné doly byly vlečkami napojeny na hlavní železniční trať severně v údolí Bobravy u Rosic. V 80. letech 20. století byla těžba uhlí utlumena. Železniční vlečky zarostly, haldy zarůstají náletem bylinné, keřové a stromové lesní vegetace. Krajina tak opět nabývá dominantní zemědělské a sídelní funkce v zázemí brněnské sídelní a průmyslové aglomerace.

Návaznosti

• SK/600/1/03, projekt VaV: Název: Atlas krajiny ČR

Investor: Ministerstvo životního prostředí ČR, Atlas krajiny ČR