2010
Zum Erklärungswert von Dependenz- und Phrasenstruktursyntax für den DaF-Unterricht
WAGNER, RolandZákladní údaje
Originální název
Zum Erklärungswert von Dependenz- und Phrasenstruktursyntax für den DaF-Unterricht
Název česky
Hodnota dependenční a složkové syntaxe ve výuce němčiny jako cizího jazyka
Název anglicky
Remarks on the explanatory force of dependency syntax and constituency syntax for teaching German as a foreign language
Autoři
Vydání
Brünner Hefte zu Deutsch als Fremdsprache, Brno, Masarykova univerzita, 2010, 1803-4411
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14410/10:00046376
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
Klíčová slova česky
dependenční syntax; složková syntax; němčina jako cizí jazyk; syntax; vedlejší věty
Klíčová slova anglicky
dependency syntax; constituency; phrase structure grammar; German as a foreign language; syntax; embedded clauses
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 28. 2. 2013 13:03, Roland Anton Wagner, M.A., Ph.D.
V originále
Es gibt zwei grundlegende Prinzipien zur Beschreibung der Satzstruktur: Dependenz und Konstituenz. Im vorliegenden Artikel zeige ich, dass Lerner von Deutsch als Fremdsprache bestimmte Regularitäten der deutschen Wortfolge (besonders im Nebensatz) direkt aus einer Phrasenstrukturrepräsentation ableiten können, während sie bei Repräsentationen im Dependenz-Format Zusatzregeln benötigen. Dennoch möchte ich nicht einseitig für die Verwendung einer Phrasenstruktursyntax im DaF-Unterricht plädieren. Die Verwendung von beiden Repräsentationsformaten (für jeweils geeignete Strukturtypen) könnte dagegen hilfreich sein, solange es dabei nicht zu einer unkontrollierten Vermischung beider Prinzipien kommt.
Česky
V podstatě existují dva různé principy větné stavby: dependenční a složkový. V článku ukazuji, že jisté jevy v německém slovosledu (zejména postavení slovesa ve vedlejší větě) lze bez dalších předpokladů odvodit ze složkové reprezentace věty, kdežto v dependenčním formátu jsou potřebná dodatečná pravidla. Přesto v článku neobhajuji výlučné použití složkové syntaxe ve výuce němčiny jako cizího jazyka; zdá se mi naopak účelná kombinace přístupů, pokud ovšem nejsou míchány nekontrolovaným způsobem.