2010
Constancy of Concepts of Desirable Social Workers’ Actions and Experiencing their Dissimilarity in an Organisation
MUSIL, LiborZákladní údaje
Originální název
Constancy of Concepts of Desirable Social Workers’ Actions and Experiencing their Dissimilarity in an Organisation
Název česky
Ustálenost představ o žádoucím jednání a prožívání jejich nestejnorodosti v organizaci
Autoři
Vydání
Czech and Slovak Social Work, Brno, Asociace vzdělavatelů v sociální práci, 2010, 1213-6204
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50600 5.6 Political science
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14230/10:00055925
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
Klíčová slova česky
kultura organizace prožívání nestejnorodosti spolupráce sociální práce
Klíčová slova anglicky
organisational culture experiencing dissimilarity co-operation social work
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 5. 3. 2012 10:23, prof. PhDr. Libor Musil, CSc.
V originále
The article notes the inappropriateness of a “consensual approach to the culture of an organisation” in a situation where the individualisation of identities makes differentiation of concepts of desirable actions by the personnel of social service organisations an inevitable necessity. It points out that, in this situation, the consensual view, which is accompanied by emphasis on “uniformity” and understanding dissimilarities as “deviations”, leads to a dilemma between conformity and authenticity in social workers, thereby giving rise to stress. As an alternative, the author offers the “perpetual concept of organisational culture”, which rejects the idea that co-operation is based exclusively on consensus and builds on the thought that co-operation presupposes constancy of concepts, which makes it possible to anticipate the actions of people with different concepts of the desirable way to handle clients. From this angle, dissimilarities cease to be “deviations” and may be at the heart of discussions on meaningful responses to the actions of people who have dissimilar concepts of desirable actions.
Česky
Článek konstatuje nepřiměřenost „konsensuálního pojetí kultury organizace“ v situaci, v níž individualizace identit činí diferenciaci představ personálu organizací služeb sociální práce o žádoucím jednání nevyhnutelnou. Upozorňuje, že uplatňování konsensuálního pohledu, které je provázeno důrazem na „jednotnost“ a chápáním rozdílů jako „deviací“, v této situaci podněcuje u sociálních pracovníků dilema mezi konformitou a autentičností, a plodí tak stres. Jako alternativu autor nabízí „perpetuální pojetí kultury organizace“, které odmítá představu, že základem spolupráce je výhradně konsensus, a je založeno na myšlence, že předpokladem spolupráce je ustálenost představ, která umožňuje předvídat jednání lidí s odlišnými představami o žádoucím jednání s klienty. Z této perspektivy přestávají být rozdíly „deviacemi“ a mohou se stát předmětem diskuse o účelných reakcích na jednání lidí, kteří si žádoucí jednání představují odlišně.
Návaznosti
| 2D06009, projekt VaV |
|