Pro zpracování diplomové práce jsem zvolila téma rozhodování osob s mentálním postižením, konkrétně tedy Představy osob s mentálním postižením o rozhodování sobě. Téma považuji za aktuální vzhledem k tomu, že v praxi se s ním běžně setkávám. Konkrétně tedy v praxi osobního asistenta pro lidi s mentálním postižením. Za praktický problém považuji to, že ve společnosti žijí lidé, kteří se nemohou samostatně rozhodovat, a to z několika možných důvodů. Jedním z důvodů může být omezení práva se samostatně o sobě rozhodovat (omezení svéprávnosti). Dalším důvodem může být nedostatečný důraz na vytváření prostoru a vhodných podmínek pro rozhodování nebo přímý zásah dalších osob jako jsou opatrovníci, sociální pracovníci apod. Vytvářením prostoru může být myšleno také hledání zdrojů na straně osoby s postižením a jejich využití ve prospěch jedince. Za žádoucí stav řešené problematiky považuji to, že lidé s mentálním postižením budou mít dostatečný prostor a podporu ve svobodném rozhodování o vlastní osobě. Lidem s mentálním postižením bude i zákonem zachováno a chráněno právo na svobodné rozhodování. Sociální pracovníci budou dostatečně připraveni a kompetentní pro práci s vytvářením takového prostoru a poskytnutí takové podpory, aby se osoba s mentálním postižením mohla rozhodnout svobodně a bezpečně o své osobě. Aspekt bezpečí bude zachován. Aby mohlo být dosaženo žádoucí stavu dané problematiky, považuji za zásadní dosáhnout zjištění, jaké představy mají osoby s mentálním postižením o rozhodování. Zda se představy lidí s postižením shodují s představami osob bez postižení (sociální pracovník, opatrovník…) a s teorií rozhodování obecně. Pokud chceme zajistit právo a prostor na rozhodování o vlastní osobě, je nejdříve potřeba zjistit zda a o jakou formu prostoru a podpory bude zájem, abychom nevytvářeli pouze určitou svoji domnívanou ideální formu podpory, která nebude efektivní a žádoucí u těch, na koho naše úsilí směřuje. Předpokládaným výsledkem výzkumu je zjištění a zmapování představ lidí s mentálním postižením o rozhodování o sobě a vytvoření teoretického základu pro efektivní změnu aktuálního stavu. Tedy zjištění konkrétních představ a odvození konkrétních zájmů, které budou základem pro efektivní úsilí o dosažení žádoucího stavu. Cílem výzkumu bude zjistit: Jak si lidé s mentálním postižením představují rozhodování o sobě? Na základě přímých rozhovorů s klienty organizace, která je poskytovatelem sociálních služeb pro osoby s mentálním postižením a nabídla mi možnost spolupráce zjistím, jak si klienti této organizace představují rozhodování o sobě, jaké jsou jejich představy a případná přání v řešení této otázky. Vzhledem k tomu, že u respondentů lze očekávat určitou rozdílnost v komunikačních schopnostech a způsobech komunikace, budu se snažit vždy přizpůsobit rozhovor na míru konkrétní osobě tak, aby měla možnost zodpovědět všechny otázky. Rozhovory uskutečním vždy bez dohledu rodiče/opatrovníka, aby měla tázaná osoba možnost se kompletně projevit. Toho chci dosáhnout ze své pozice osobního asistenta v dané organizaci, jsem tedy pro rodiče/opatrovníky důvěrnou a zodpovědnou osobou. Rozhovory vždy proběhnou se souhlasem všech osob, jejichž souhlas bude třeba, a to písemnou nebo ústní formou (především v případě klientů).