Pulzary jsou neutronové hvězdy a představují laboratoře pro studium přírodních zákonitostí v těch nejextrémnějších fyzikálních podmínkách. Neutronové hvězdy také vystupují v celé řadě dalších pozorovatelných astrofyzikálních úkazů jako jsou magnetary, akreující rentgenové zdroje, neutronové dvojhvězdy, mohou interagovat vzájemně nebo s černými děrami a jsou možným zdrojem rychlých rádiových záblesků. Rádiová emise pulzarů je zcela zásadně ovlivněna procesy probíhající v jejich magnetosférách. Standardní model magnetosféry je založen na formování Goldreichových-Julianových proudů, které kompenzují konvektivní elektrická pole vzniklá rotací extrémně silného magnetického pole. V otevřených magnetických smyčkách, ze kterých může plazma uniknou, je nízká hustota a tyto elektrické pole nejsou plně kompenzovány a mohou dosahovat 10$^{12}$ V/m. V těchto oblastech probíhají jiskrové události, v nichž jsou částice urychlovány na ultrarelativistické rychlosti a produkují $\gamma$-fotony, které se rozpadají na elektron-pozitronové páry. Celý proces vytváří mraky částic plazmatu, které propagují podél magnetického pole a září v rádiové oblasti. Cílem práce je simulace vzniku takového mračna v extrémně silných elektrických polích pomocí jedno-dimenzionální particle-in-cell (PIC) simulací, které budou doplněny o fyzikální efekty potřebné k tomuto vzniku - vznik elektron-pozitronových párů. Výstupem práce je popis urychlování primárních částic, rozpad na sekundární částice, časového vývoje plasmatu, elektrických proudů a elektrického a magnetického pole. K simulování jiskrové události bude použit PIC kód Tristan. Postup: 1. Studium fyziky magnetosfér pulzarů, urychlování částic a vznik párů na kinetické úrovni plazmatu 2. Nastavení počátečních a okrajových podmínek v kódu Tristan, doplnění o potřebný numerický popis rozpadů. 3. Spuštění simulace na clusteru Metacentrum. 4. Analýza časového vývoje nestability. 5. Sepsání bakalářské práce se získanými výsledky.