Z projektu:

Diplomová práce se zaměří na možnosti využití pohádky jako prostředku rozvoje empatie u žáků 1. stupně základní školy. Empatie je klíčovou složkou sociální a emocionální inteligence a její rozvoj je důležitý zejména v mladším školním věku. Pohádka, jako specifický literární žánr, nabízí situace, které mohou děti vést k pochopení emocí druhých a rozvoji morálního uvažování.

Výzkumný problém:
Lze pomocí pohádkových příběhů rozvíjet empatii a porozumění druhým u žáků prvního stupně základní školy?

Hlavní cíl:
Přípravit cyklus vyučovacích hodin vycházejících z textů pohádkového žánru, cyklus realizovat v konkrétním kolektivu žáků 2. popř. 3. ročníku a vyhodnotit efekt této intervence na rozvoj empatie, emoční a sociální inteligence žáků.

Práce bude rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části bude nejprve vymezen literární žánr pohádky, jeho historický kontext a kulturní význam. Dále se zaměříme na specifika pohádek určených dětem, především na jejich psychologický a výchovný potenciál. Pozornost bude věnována také využití pohádky v pedagogickém kontextu, zejména na 1. stupni základní školy, kde má potenciál ovlivnit utváření hodnot, morálního úsudku a empatie. Teoretická část tak vytvoří rámec pro praktickou aplikaci zkoumaného tématu.

Praktická část bude věnována přípravě a realizaci krátkodobé pedagogické intervence. Bude připraven cyklus vyučovacích hodin, ve kterých se bude pracovat s vybranými pohádkami, klasickými i moderními, které obsahují morální dilemata a situace vhodné pro rozvoj empatie. V těchto lekcích budou využity pestré a funkční metody práce tak, aby byl podpořen prožitek z textů, kritické myšlení i tvořivost žáků. Rozvoj empatie bude podpořen především prací s tematickou rovinou textů - postavami a dějovými situacemi.

V rámci intervence budou použity různé metody sběru dat. Mezi hlavní nástroje bude patřit pozorování chování a reakcí žáků během aktivit, krátké strukturované dotazníky pro děti před a po výuce. Tyto dotazníky pro žáky budou zařazeny po jednotlivých lekcích jako součást zpětné vazby a reflexe, čímž podpoří průběžné sledování dopadů programu i zapojení žáků. 
Součástí výzkumu budou dále rozhovory s učiteli, kteří zhodnotí případné změny v projevech empatie u žáků během realizace programu. Na začátku bude využit polostrukturovaný rozhovor s učiteli za účelem zjištění výchozího stavu ve třídě. Tyto vstupní informace pomohou naplánovat intervence tak, aby odpovídaly reálným potřebám dané skupiny. Na konci programu bude následovat závěrečný rozhovor, který umožní posoudit případné posuny, změny či zlepšení v oblasti empatického chování žáků.

Výzkum bude realizován v jedné třídě, ideálně ve 2. ročníku základní školy.

Další podrobnosti viz celý text projektu (u vedoucí práce).
Literatura zadávána průběžně.