Ve své práci, ze sféry politické psychologie, chci především empiricky odlišit kontexty, v nichž lidé zažívají stranickou předpojatost (partisan bias) při hodnocení vlastní důvěry v daného politika. V experimentálním between-group designu participanti přečtou dva vinětové příběhy, v nichž fiktivní politik z fiktivní politické strany uvádí lži, které jsou informačním webem vyvraceny. Politikova strana bude vyznávat konzervativní, „pravicové“ hodnoty. V jedné vinětě bude politik lhát o ukrajinských migrantech (ideologická lež posilující stranu), v té další o svém životě (osobní lež posilující politika). Po každé vinětě budou participanti dotázáni šesti položkovým dotazníkem Trust in authority (Šerek & Brojáč, 2023; závislá proměnná). Pro kontrolu intervenujících proměnných budou participanti dotázáni, zda si myslí, že byl politikův výrok skutečně lživý a zda důvěřují danému informačnímu webu (Novinky.cz). Další kontrolní proměnné budou Vnímaná hrozba (Valovič, 2022) a Politická alienace (Šerek et al. 2022). Participanti budou nakonec odpovídat na dvanácti položkový dotazník Right-wing authoritarianism (Funke, 2005) a osmnácti položkový dotazník Left-wing authoritarianism (Tancoš, 2021). U těchto konstruktů předpokládám moderační interakci s efektem ideologické viněty při predikci důvěry v politika. Směr předpokládám takový, že vyšší míra rysu RWA bude mít za důsledek vyšší skóry v dotazníku Trust, zatímco vyšší míra rysu LWA tyto skóry sníží. Dále se domnívám, že při podmínce ideologické lži bude stranická předpojatost (měřena důvěrou v politika) vyšší než při podmínce lži osobní, jako to ukázali výzkumnici Galak a Critcher (2023). Participanty budu vyhledávat na politických skupinách či fórech sociálních sítí Facebook a Telegram. Předpokládám tedy vzorek politicky angažovaných a ideově vyhraněných lidí s přístupem k sociálním sítím.