Cílem diplomové práce je ověřit psychometrické vlastnosti konkrétní adaptace dvou metod měření impulsivity - stop-signal tasku a go/nogo testu - pro diagnostiku u dospělé populace bez kognitivních deficitů. Oba testy patří mezi behaviorální metody měření impulzivity a tento konstrukt měří v dimenzi impulzivity motorické, konkrétně ve schopnosti inhibice dominantních reakcí. Metody jsou založeny na prezentaci podnětů, na které má respondent ve většině případů reagovat, avšak u části položek (no-go položky, stop položky) se reakci vyhnout, o míře impulzivity pak má vypovídat % chyb (reakce no-go položky či stop položku) a parametry vycházející z rozložení reakční časů. Oba testy jsou adaptovány do webového prostředí Hypothesis. V rámci práce je ověřována souběžná validita obou testů a subškál dotazníku UPPS-P a test-retestová reliabilita při vybraných parametrech jako je poměr go a no-go (respektive stop) položek, typ podnětů a časování položek.