Diplomová práce je součástí výzkumu zaměřeného na vliv obnovy výmladkového hospodaření v předržených pařezinách na biotu vč. půdních živočichů. Na lokalitách předržených pařezin u Popic a Hnanic bylo v letech 2016-2021 vytvořeno každým rokem po jedné pasece v rámci pokusu o obnovu výmladkového hospodaření s pozitivním vlivem na biodiverzitu území. V návaznosti na vzorkování botaniků a půdních zoologů (Ústav půdní zoologie Biologického centra AV ČR) byly studentem odebrány jak na jaře, tak na podzim roku 2021 vždy tři půdní vzorky na každé z pasek a stejný počet na příslušných kontrolních plochách v přilehlých předržených částech pařezin. Vzorky z jara 2021 již byly zpracovány a získaná data vyhodnocena v rámci bakalářské práce. Přitom byl hodnocen vliv otevření porostu pařezením a případný vliv chemických charakteristik a textury půdy na početnost a strukturu taxocenózy drobných kroužkovců (jedná se převážně o zástupce čeledi Enchytraeidae). Diplomová práce rozšíří sadu dat o odběr vzorků z podzimu 2021, čímž se zvýší vypovídací hodnota (pravděpodobnost obdržení statisticky významných výsledků). Kromě toho budou odebrány doplňkové vzorky na třech až čtyřech stanovištích v blízkosti studovaných pařezin za účelem úplnějšího postihnutí a popsaní diverzity taxocenózy drobných kroužkovců dané oblasti (např. údolí potoka Daníže u Hnanic, Havranické vřesoviště, kamenná moře nebo mechové polštáře na skalách; počítá se s odběrem minimálně 8 půdních sond na každé takové lokalitě). Odběr půdních vzorků, extrakce skupiny „mikroannelida“ a jejich zpracování budou prováděny standardním způsobem jako již během bakalářské práce. Základním výstupem práce bude popis taxocenózy na dílčích plochách: druhové složení a relativní zastoupení druhů, abundance, vertikální rozložení a druhová bohatost. Konečnými cíli je kromě hodnocení případného vlivu vzniku pasek a jejich stáří na tyto veličiny také hodnocení vlivu půdního chemismu a textury, popřípadě druhového složení cévnatých rostlin, vše za použití přiměřených statistických metod, včetně mnohorozměrných analýz. Dalším cílem bude vytvoření rarefakčních křivek, odhad druhového bohatství malých půdních kroužkovců, spolu s odhadem minimálního potřebného počtu vzorků dostačujícího k zachycení skutečné druhové bohatosti a výpočet celkové biomasy drobných půdních kroužkovců na základě délky těla určených jedinců. Dále přinese práce ucelenější informace o drobných půdních kroužkovcích pro oblast a typ stanovišť pro které jsou takové údaje dosud nejsou k dispozici.