Role stromů při formování ekologických nik pro zoogenní složku lesních ekosystémů, anotace: Recentní studie odhalily překvapivě významný vliv jednotlivých stromů na evoluci a komplexitu půd přirozených lesů. Zdá se, že jejich působení může být podobně důležité jako tradičně akcentované faktory klimatu, geologie a topografie. Stromy významně biomechanicky (např. vývraty) a biochemicky (např. rozklad kmenů) mění zvětrávací a další půdotvorné procesy. Působí přitom lokálně po stovky i tisíce let. V průběhu celého života stromu, který v temperátních pralesích přesahuje i 600 let, tlačí kupříkladu jeho tloustnoucí kořeny na okolní půdu, čerpají z ní živiny, obohacují ji exsudáty a mění tak její fyzikální i chemické vlastnosti. Po smrti stromu se tytéž kořeny dalších až 150 let rozpadají a jsou zpětně půdou vyplňovány. Ještě markantněji se dlouhodobost projevuje u vývratů, u kterých doba po zarovnání typické mikrotopografie kupy a díry přesahuje i 6000 let. Z hlediska krajiny se přitom nejedná o náhodné jevy, které se vzájemně přemazávají. Naopak, vlivy jednotlivých stromů se lokálně posilují a v krajině tím vzniká neobyčejně pestrá mozaika různě ovlivněných stanovišť. O její roli v dynamice ekosystému toho dosud příliš nevíme. Jedná se o velmi komplexní systém s mnoha zpětnými vazbami mezi biotickou a abiotickou složkou. Stromy, potažmo druhy dřevin, lze v lesních ekosystémech považovat za tzv. ecosystem engineers (ekosystémové inženýry). Mění své prostředí a jejich potomci, stejně jako další druhy, z toho mohou profitovat. Cílem bakalářské práce bude (i) zpracovat literární přehled na téma schopnosti jednotlivých stromů (potažmo druhů dřevin) měnit své prostředí a tím působit na druhové složení a strukturu živočišné složky lesních ekosystémů (např. Nachtergale et al. 2002), (ii) navrhnout metodický postup studia odezvy vybrané taxonomické skupiny živočichů na formování ekologických nik jednotlivými stromy (resp. druhy dřevin) v podmínkách přirozených středoevropských lesů. Cílem práce není hodnocení vlivu celého společenstva dřevin na živočišnou složku, tj. porovnání lesního ekosystému s ekosystémy nelesními. Zásady pro vypracování bakalářské práce: 1. S využitím literárních zdrojů vymezit hlavní způsoby, kterými jednotlivé stromy, potažmo dřeviny, působí na své prostředí. 2. Vypracovat literární rešerši zaměřenou na pozitivní resp. negativní odpovědi živočišné složky lesního ekosystému na působení jednotlivých stromů. 3. Definovat možné směry dalšího výzkumu v rámci řešeného tématu s hlavním zřetelem ke středoevropským lesům. Jako příklad uvést konkrétní výzkumnou hypotézu a navrhnout metodický postup jejího testování. Doporučená literatura: Corenblit et al. 2011. Earth Sci. Rev. 106: 307–331. Matthews et al. 2014. Ecol. Monogr. 84: 245–263. Nachtergale et al. 2002. Pedobiologia 46: 440–451. Pawlik et al. 2016. Earth Sci. Rev. 159: 142–159. Phillips and Marion 2006. Ann. Assoc. Am. Geogr. 96: 233–247. Phillips 2016. Progress Phys. Geogr. 40: 503–526. Viles et al. 2008. Earth Surf. Process. Landf. 33: 1419–1435.