Konzumace energetických nápojů je v současnosti mezi dospívajícími velmi rozšířeným fenoménem. Tyto nápoje jsou na trhu volně dostupné a běžně propagovány jako prostředek ke zvýšení energie, soustředění či výkonnosti. Kromě krátkodobých subjektivně vnímaných pozitivních účinků však jejich užívání přináší i řadu potenciálních zdravotních rizik, která si konzumenti často neuvědomují. Zvláštní pozornost si zaslouží období dětství a dospívání, kdy organismus prochází zásadním vývojem a může být vůči stimulačním látkám citlivější.
V České republice je v roce 2025 aktuálně projednáván návrh zákona, který by omezil prodej energetických nápojů dětem do 15 let. Současně probíhá odborná diskuse o případném zvýšení této věkové hranice na 16 nebo 18 let. Potenciální právní úprava by se tak přímo dotkla studentů středních škol – věkové skupiny, v níž je konzumace energetických nápojů obzvláště rozšířená.
Cílem této bakalářské práce je formou literární rešerše komplexně zpracovat problematiku konzumace energetických nápojů u dospívajících z pohledu fyziologie, patofyziologie a veřejného zdraví a získat základní empirická data o spotřebních návycích středoškoláků pomocí pilotního dotazníkového šetření.
Cíle práce:

1. Shrnout současné poznatky o složení energetických nápojů, jejich hlavních účinných látkách (zejména kofein, taurin a glukuronolakton) a jejich účincích na vybrané fyziologické systémy, především kardiovaskulární a neuroendokrinní.
2. Popsat známé a potenciální patofyziologické mechanismy negativních účinků nadměrné konzumace energetických nápojů u dospívajících, včetně rizik akutních i chronických.
3. Zmapovat pomocí pilotního dotazníkového šetření mezi studenty středních škol spotřební návyky, znalosti a postoje ke konzumaci energetických nápojů.