Agresivita je fenomén jenž v lidské společnosti neradi vidíme. V přírodě ale plní široké spektrum funkcí a komplexním způsobem ovlivňuje strukturu zvířecích populací. Množství studií o agresivitě je však prováděno na laboratorních myších a potkanech, často berouce v potaz pouze dospělé jedince, nezřídka držené v naprosté sociální izolaci. Je otázkou, zda takové experimentální uspořádání může poskytovat postačující obraz skutečných procesů probíhajících ve volné přírodě. Prvním cílem zadávané bakalářské práce je vypracovat ucelený a přehledný text, který bude vhodným úvodem do problematiky ontogeneze agresivity u savců a především myší. Dalším cílem je spolupráce na experimentu provedeném na samcích odvozených z divokých populaci dvou myších poddruhů (Mus musculus musculus a M. m.domesticus). Sledovaným jedincům je umožněn vzájemný kontakt a po dobu experimentu je pravidelně zaznamenáván a vyhodnocován jejich somatický, sociálně behaviorální a hormonální vývoj. Analýzou vztahů mezi tělesnými, fyziologickými a behaviorálními parametry pak bude možné zjistit, zda mají divoké myši obou poddruhů shodnou strategii dospívání a formování agresivního fenotypu a nakolik jsou námi získaná data shodná s obecnými modely samčí dominance a agresivity.