V dnešní době si vedle živých koncertů našly své místo i koncerty, kde na pódiu nenajdeme zpěvačku či zpěváka z masa a kostí, nýbrž holograficky promítanou postavu „zpívající“ za doprovodu předem nahraného nebo syntetizovaného zpěvu jako je tomu například v případě japonského projektu fiktivní zpěvačky Hatsune Miku, jejich dalších sesterských projektů a dalších obdobných vystoupení např. vystoupení zpěvačky Madonny za doprovodu hologramů postav představujících alter-ego skupiny Gorillaz v roce 2006 na předávání Grammy atd. Práce „Analýza koncertů holografických fiktivních interpretů“ rozebírá jednotlivé projekty, analyzuje je, komparuje mezi sebou i s koncerty skutečných zpěváků, hledá objasnění jejich popularity a úspěchu.