I přesto, že naše školství prochází v současné době řadou zásadních změn, které se mimo jiné týkají kladení důrazu na individuální zvláštnosti žáků, žáci se stále již během základního vzdělávání setkávají s nejrůznějšími problémy, které jsou spojeny s procesem učení se. Většina učitelů se snaží najít různorodá východiska z tohoto začarovaného kruhu, nicméně poměrně často neberou ohled na to, že velmi významnou pozici v tomto procesu zaujímají individuální styly a strategie učení žáků. Právě proto bude pozornost naší diplomové práce věnována stylům a strategiím učení jednotlivých žáků na 2. stupni základní školy. Ačkoliv je v dnešní době tématu „styly učení“ věnována velká pozornost, podle výsledků dosavadních výzkumů si někteří učitelé stále nejsou vědomi toho, který učební styl jejich žáci preferují, nebo na tyto styly neberou ohled. Vyjímkou není ani situace, kdy se učitelé snaží předělat styl učení žáka ve prospěch hromadně doporučených principů, nebo kdy učitel zastává názor, že jeho styl učení je lepší a podle toho také jedná. Proto se v naší diplomové práci budeme snažit zjistit, zda si učitelé jsou vědomi stylů učení, které jejich žáci preferují a zda se je snaží nějakým způsobem rozvíjet či ovlivňovat. V odborné literatuře se také dozvídáme, že dokonce ani samotní žáci si velice často neuvědomují svůj preferovaný styl učení. Proto i ověření této skutečnosti bude jedním z cílů naší diplomové práce. V neposlední řadě bude pozornost věnována i pojmu strategie učení, neboť vhodně zvolené strategie učení také mohou napomoci k dosažení lepších výsledků Abychom dosáhli těchto cílů, nejdříve důkladně nastudujeme k dané tématice odbornou literaturu. V teoretické části naší diplomové práce bude mimo jiné vysvětlena klíčová terminologie, např. strategie učení, auditivní styl, vizuální styl, kinestetický styl a kognitivní styly učení. Pozornost bude věnována také osobnosti žáka, a zejména jejímu vyvoji v období puberty. Bezesporu hlavní roli bude zaujímat pojem styly učení, který Mareš definuje jako „postupy při učení, které jedinec v daném období preferuje, postupry svébytné svou orientovaností, motivovaností, strukturou, posloupností, hloubkou, elaborovaností (propracovaností), flexibilitou. (1998, s. 75). V praktické časti bude po stanovení hypotéz zrealizován kvalitativně kvantitativní výzkum. Kvantitativní část výzkumu bude založena na námi sestavených dotaznících. Tyto dotazníky nám poslouží k diagnostice preferovaných stylů učení jednotlivých žáků. Kvalitativní část bude založena na rozhovorou s třídními učiteli těchto žáků. Během rozhovoru se budeme snažit zjistit především to, zda učitelé znají preferované styly svých žáků a zda se je snaží rozvíjet používáním vhodných strategií a metod. Našimi respondenty budou žáci dvou základních škol a gymnázia. Výsledky výzkumu budou podloženy grafickým zpracováním a interpretací. Předpokládáme, že realizace vlastního výzkumného šetření bude dokončena v prosinci 2011, celá práce bude následně dokončena v březnu 2012. Co se týče využití výsledků, věříme, že tato práce bude přínosem a inspirací nejen pro naši pedagogickou praxi, ale také pro další učitele působící nejen na základní škole. Především máme na mysli uvědomění si, že znalost stylů učení jednotlivých žáků může napomoci nejen učiteli, ale i samotným žákům, neboť může vést k jejich efektivnějšímu učení.