Bakalářská práce se bude zabývat problematikou specifik v edukaci žáka s poruchou autistického spektra (dále jen PAS) v běžné mateřské škole. V rámci práce budou vymezeny základní koncepty, které souvisí s PAS, jako je jeho historické pojetí, etiologie, charakteristické rysy či klasifikace. Dále také metody práce a výchovně-vzdělávacího procesu, které se využívají při edukaci žáka s PAS, kam můžeme zahrnout inkluzivní vzdělávání, strukturované učení, TEACCH program, intervenční terapie a mnohé další terapie, které dítě s PAS může využívat. (Adamus, 2014; Bazalová, 2011, 2012; Mazánková, 2018; Thorová, 2016; Tuckermann & HäuSSler & Lausmann, 2014) Porucha autistického spektra se v posledních letech stává čím dál více diskutovaným tématem, jelikož neustále přibývá více dětí s diagnózou PAS. Proto o této tematice pojednává mnoho odborné literatury, jak od českých, tak i zahraničních autorů, kteří se touto problematikou zabývají. Thorová (2016) se ve svém nejnovějším díle o PAS snaží o ucelení poznatků a informací, které při zpracovávání této publikace získala. Jejím hlavním cílem tedy bylo zpracovat takovou publikaci, která bude nápomocna nejen rodičům, ale také odborníkům a laické veřejnosti, při obohacování znalostí o problematice PAS. Výzkumným cílem bakalářské práce, kterým se bude metodologická část práce řídit, pojednává o tom, jaký dopad mají specifika v edukaci dítěte s poruchou autistického spektra na kolektiv třídy. Dále je také možné si stanovit výzkumné podotázky, které se týkají toho, jak kolektiv vnímá žáka s PAS a jak samotný žák vnímá kolektiv kolem sebe a jak se v něm cítí. Bakalářská práce bude rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část bude vycházet z rozboru informací o problematice PAS, které budou čerpány z odborné literatury. Praktická část bude představovat metodologickou část práce. Výzkum bude prováděn kvalitativními metodami, konkrétně metodou rozhovoru s třídním učitelem, speciálním pedagogem a asistentem pedagoga, metodou pozorování, analýzou činností a dokumentace o žákovi a rozborem nasbíraných informací. Výzkumné šetření bude probíhat v běžné mateřské škole Základní škola a Mateřská škola Drnovice. Vše proběhne po domluvě a souhlasu s rodiči žáka, ředitelkou školy a třídní učitelkou. Z hlediska časového harmonogramu bude práce tvořena po dobu posledních tří semestrů studia, tj. tedy 4., 5. a 6. semestr bakalářského studia. Veškeré informace a poznatky, které budou díky výzkumu a rozboru literatury načerpány, budou velmi přínosné nejen pro vlastní potřeby spojené s touto problematikou. Velkou zpětnou vazbou při výzkumu bude zajisté reflexe na pozorovaného žáka a jeho progres v edukaci. Dále by tato práce mohla být dobrým prostředkem pro zvýšení informací o PAS a specificích ve výchovně vzdělávacím procesu pro pedagogické i nepedagogické pracovníky. Adamec, P. (2014). Edukace žáků s poruchou autistického spektra v kontextu rozvoje klíčových kompetencí. Ostravská univerzita v Ostravě. Bazalová, B. (2011). Poruchy autistického spektra: Teorie, výzkum, zahraniční zkušenosti. Masarykova univerzita. Bazalová, B. (2012). Poruchy autistického spektra v kontextu české psychopedie. Masarykova univerzita. Mazánková, M. (2018). Inkluze v mateřské škole: Děti s PAS, ADHD a handicapem. Portál. Thorová, K. (2016). Poruchy autistického spektra: Rozšířené a přepracované vydání. Portál. Tuckermann, A., & HäuSSler, A., & Lausmann, E. (2014). Strukturované učení v praxi: Uplatnění principů Strukturovaného učení v prostředí běžné školy. Pasparta.