1. Bakalářská práce se bude zabývat otázkou, jak učitelé způsobem zadávání domácích úkolů podporují rozvoj digitální gramotnosti žáků. S problematikou souvisí pojmy digitální gramotnost (Martin & Grudziecki, 2006), e-learning (Roubal, 2009), domácí úkol (Průcha, Walterová & Mareš, 2013) a učitel (Průcha, 2002). 2. Balcarová (2004) při svém výzkumu postojů učitelů k informačním technologiím a jejich využívání při výuce zjistila, že učitelé odmítají učit se práci s informačními technologiemi hned z několika důvodů. Jednak proto, že výpočetní technika na školách chybí a vznikají tak u učitelů obavy z nenaplnění účelu školení. Dále mají učitelé obavy z neúspěchu při osvojování si dovedností, ze zesměšnění se. Jelikož je potřeba propojit každodenní využívání ICT s tím odehrávajícím se výlučně ve školním prostředí (Arnseth & Erstad & Juhaňák & Zounek, 2016), zmíním dále výzkum Neuwirthové (2015), která zjistila, že leč žáci tráví svůj volný čas s médii a v médiích, ve škole se do výuky, při které se využívají digitální technologie, zapojovat nechtějí. Jako argumenty zmiňovali zdravotní rizika užívání digitálních technologií, dokonce i nebezpečí přesycenosti technologiemi. Tento postoj žáků může být zapříčiněn neefektivním využíváním technologií ze stran učitelů, proto je třeba zjistit, jaký názor mají učitelé na používání digitálních technologií jak ve výuce, tak v domácí přípravě a jak ve své pedagogické praxi digitální technologie používají. 3. Cílem této teoreticko-empirické práce je zjistit, jakým způsobem učitelé využívají digitální technologie ve výuce a při domácí přípravě žáků. Dílčí cíle jsou zaměřeny na zjištění, jak učitelé s digitálními technologiemi pracují, v čem spatřují přínos jejich využívaní při výuce i mimo ni. Cílem teoretické části práce bude objasnit oblast digitálního vzdělávání v kontextu rozvoje informační gramotnosti žáků, ale i učitelů, kteří toto vzdělávání žákům zprostředkovávají. 4. Teoretická část této bakalářské práce bude zpracována na základě kritické analýzy dostupných zdrojů k tématu. Část empirická se bude opírat o kvalitativní výzkum. Sběr dat budu provádět s pomocí polostrukturovaného rozhovoru (Gavora a kol., 2010). Analýzu dat (Švaříček & Šeďová, 2007) započnu otevřeným kódováním, která mi poslouží jako podklad pro zvolenou analytickou metodu. Následně vytvořím kostru příběhu a sepíši výzkumnou zprávu. 5. podzim 2020: sběr dat - rozhovory s vybranými učiteli, přepis nahrávek rozhovorů, analýza dat a jejich interpretace, vyvození závěrů, zpracování teoretické části práce na základě analýzy dat z výzkumu; jaro 2020: finální úpravy práce, příprava k odevzdání, odevzdání. 6. Zjištěnými výsledky v rámci této práce bych chtěla ilustrovat využívání digitálních technologií učiteli ve výuce a při domácí přípravě žáků. Věřím, že mě samotnou tato práce v rámci nastávající praxe obohatí - dozvím se o nových didaktických přístupech učitelů ve výuce, jak lze efektivně využívat digitální technologie při vlastním vyučování.