Mnoho aktuálních empirických studií se věnovalo vztahům mezi používáním sociálních sítí a duševním zdravím. Bylo zjištěno, že používání sociálních sítí má pro intenzivní uživatele pozitivní i negativní dopady. Mezi pozitivní dopady bylo řazeno udržování sociálního spojení s ostatními lidmi a vyhledávání pozitivního obsahu (pro zábavu a humor) a mezi negativní dopady patřilo sdílené rizikové chování, kyberšikana a srovnávání s ostatními (Radovic, Gmelin, Stein, & Miller, 2017). Dosavadní studie zjistily, že u lidí, kteří intenzivně komunikují především přes sociální média a mají menší množství sociálních vztahů offline, se objevuje vyšší míra duševních potíží, především pak depresivních symptomů (Shensa et al., 2018). Kauzalita tohoto vztahu může být obousměrná: Intenzivní používání sociálních sítí může vést ke zvýšení depresivních příznaků, zároveň lidé, kteří mají výraznější depresivní symptomy a méně offline vztahů, mohou spíše komunikovat přes sociální sítě. Používání sociálních sítí má zároveň pozitivní dopady: Lidé, kteří udržují face-to-face komunikaci offline, a zároveň komunikují přes sociální média, mají méně depresivních symptomů (Shensa et al., 2018; Glaser, Liu, Hakim, Vilar, & Zhang, 2018). Předpokládáme, že způsob, jakým lidí sociální sítě užívají, ovlivňuje možné zisky a ztráty, přičemž lidé mohou způsob užívání upravovat tak, aby jim byl prospěšnější.

Cílem této bakalářské práce bude s využitím kvalitativního výzkumného designu založeném na polostrukturovaných rozhovorech prozkoumat, jak se intenzivním uživatelům sociálních sítí, kteří vnímali, že používání sociálních sítí u nich vedlo ke zhoršení duševního zdraví, podařilo začít používat sociální sítě jim z jejich pohledu prospěšnějším způsobem. Bude se jednat jak o jedince (1) kteří vnímali, že kvůli již dříve přítomným duševním potížím více používali sociální sítě a zdařilo se jim sítě používat způsobem, který pro ně byl z hlediska duševního zdraví prospěšný, tak (2) o lidi, kteří si spojovali zhoršení svého duševního zdraví s častým používáním sociálních sítí, ale postupem času se jim zdařilo začít využívat sociální sítě prospěšnějším způsobem. Předběžným plánem je realizace alespoň 10 polostrukturovaných rozhovorů.

Literatura
- Glaser, P., Liu, J. H., Hakim, M. A., Vilar, R., & Zhang, R. (2018). Is Social Media Use for Networking Positive or Negative? Offline Social Capital and Internet Addiction as Mediators for the Relationship between Social Media Use and Mental Health. New Zealand Journal Of Psychology, 47(3), 12-18.
- Radovic, A., Gmelin, T., Stein, B. D., & Miller, E. (2017). Depressed adolescents' positive and negative use of social media. Journal Of Adolescence, 55, 5-15.
- Shensa, A., Sidani, J. E., Escobar-Viera, C. G., Chu, K. H., Bowman, N. D., Knight, J. M., & Primack, B. A. (2018). Real-life closeness of social media contacts and depressive symptoms among university students. Journal Of American College Health, 66(8), 747-753.