Poměrně velký podíl pacientů navštěvuje svého praktického lékaře z důvodu tělesných symptomů, které však nemají organický základ. Symptomy jsou sice trvalé, nicméně na základě jejich charakteru a negativního klinického obrazu nesplňují kritéria somatické nemoci (Rosendal et al., 2017). V takovém případě hovoříme o medicínsky nevysvětlitelných symptomech (MUPS).

Bylo zjištěno, že řada lidí s MUPS není příliš spokojena s lékařskou péčí, které se jim dostává. Ačkoliv někteří popsali pozitivní zkušenost s léčbou, v mnoha studiích byla objevena nespokojenost pacientů označovaná jako dosažení „slepé uličky“ v systému zdravotní péče (Kornelsen et al., 2016). Několik výzkumných studií prokázalo napjatý a problematický vztah mezi lékaři a pacienty s MUPS. Za takových okolností lze tedy předpokládat, že existuje zvýšená šance výskytu vzájemných nedorozumění, což se může odrazit ve zvýšené nedůvěře ve zdravotní péči (Dirkzwager & Verhaak, 2007). Přetrvávající nespokojenost s lékařskou péčí může u pacientů MUPS vést k odklonu od lékařského systému a vyhledání jiných, alternativních postupů léčby.

Cílem této diplomové práce bude s využitím kvalitativního výzkumného designu založeném na polostrukturovaných rozhovorech zachycení procesu odklonu od lékařského systému a postupů a přesunu k alternativním možnostem léčby u lidí s MUPS. Předpokládáme, že se bude se jednat (1) o jedince, kteří se z důvodu nevyřešení nebo neuspokojivého řešení jejich potíží v rámci zdravotní péče rozhodli vyhledat alternativní možnosti léčby a vnímali, že jim tyto postupy skutečně pomohly nebo (2) jim nepřinesly očekávaný užitek. Klíčová tedy bude zkušenost respondentů, vývoj vnímání jejich pohledu na lékařský systém a alternativní možnosti léčby a případné zisky/zklamání z alternativních způsobů léčby.