V práci na téma odpovědnosti za újmu způsobenou autonomním systémem řízení letového provozu se bude autorka věnovat modelům soukromoprávní odpovědnosti za újmu, k níž může dojít v důsledku zapojení technologií založených na strojovém učení (umělé inteligenci) v systémech řízení letového provozu. V obecné části práce provede autorka přehled problematiky odpovědnosti řízení letového provozu včetně indikace typických situací, v nichž k možnému nástupu odpovědnosti dochází, a diskuse souvisejících nástrojů compliance, zejm. certifikace. Dále budou představeny charakteristické rysy autonomních systémů (zejm. autonomie a absence vysvětlitelnosti) a relevantní obecné modely jejich odpovědnosti za újmu, a to včetně související problematiky chystané úpravy evropskou směrnicí a sektorovými předpisy. Ve zvláštní části bude autorka diskutovat možnosti reálného zavedení autonomních technologií do řízení letového provozu vzhledem k požadavkům aktuální právní úpravy. Dále autorka rozebere konkrétní formy možné odpovědnosti za újmu způsobenou provozem autonomního systému řízení letového provozu, a to včetně diskuse vhodnosti různých přístupů k odpovědnostním titulům, problémů souvisejících s různou úpravou těchto titulů v sousedních státech a praktických souvislostí hypotetického zavedení jednotné evropské úpravy důkazního břemene v aktuálním návrhu směrnice. Při kompozici práce využije autorka základní monografickou a časopiseckou literaturu z oboru soukromého práva věnovanou odpovědnosti za újmu a z oboru práva informačních technologií věnovanou odpovědnosti umělé inteligence. Vzhledem k minimálnímu pokrytí tématu práce specifickou odbornou literaturou bude autorka v otázce specifických pramenů čerpat především ze zahraničních časopiseckých databází.