1. Vymezení řešené problematiky a základních pojmů: ADHD je vrozený syndrom charakteristický zejména nepřiměřenou mírou pozornosti, hyperaktivity a impulzivity (Michalová, 2007). Jedinci často trpí narušením tzv. exekutivních funkcí, percepčně motorickými poruchami, poruchami paměti, řeči, myšlení a komunikace (Kendíková, 2019). Blatný et al. (2010) ve své publikaci zmiňuje v psychologii obecně přijímanou definici sebepojetí jako „souhrn představ a hodnotících soudů, které člověk o sobě chová“. Blatný a Plháková (2003) vnímají jako nejpodstatnější zdroj sebepojetí informace, které o sobě jedinec získá sociální zpětnou vazbou okolí či v procesu sebepozorování (pozorování vlastní činnosti, duševních procesů a stavů). 2. Shrnutí dosavadního stavu řešení či poznání: Autoři se shodují, že vlivem opakovaných negativních životních zkušeností, neúspěchů, kritizování a odmítání sociálním okolím se u hyperaktivních lidí často vyskytuje snížené sebepojetí. Dítě s ADHD představuje výzvu pro rodiče i pedagogy. Pokud nevědí, jak se postavit k některým projevům jeho chování, mohou volit nevhodné výchovné strategie, které mají za důsledek snížení jeho sebevědomí. Škola je velmi důležité prostředí podílející se na utváření sebepojetí dítěte (Dobiášová et al., 2019; Blatný, 2010; Goetz & Uhlíková, 2013; Žáčková & Jucovičová, 2017). Studie, které se zúčastnili jedinci ve věku od 6 do 18 let prokázala, že diagnóza ADHD úzce souvisí se zhoršeným sebepojetím. Čím starší respondenti byli, tím horší sebepojetí měli. Dlouhodobé vyrovnávání se s překážkami, kterým musí čelit osoby s ADHD, má na jejich sebepojetí negativní vliv (Houck et al., 2011). 3. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jaké sebepojetí mají dospělé osoby s ADHD. 4. Při zpracování teoretické části bude čerpáno z české i zahraniční odborné literatury a elektronických zdrojů. Teoretická část se věnuje poznatkům o ADHD a sebepojetí. Empirická část práce bude zpracována metodou kvalitativního výzkumu, při které získává výzkumník detailnější informace a umožňuje mu jít více do hloubky (Hendl, 2016). Sběr dat bude probíhat formou polostrukturovaných rozhovorů s pěti dospělými jedinci s ADHD. 5. Předpokládané využití výsledků: Z výsledků výzkumu mohou čerpat zejména pedagogičtí pracovníci a rodiče jedinců s ADHD. Výzkum může být přínosný také pro samotné osoby s ADHD, studenty a pro kohokoli se zájmem o tuto problematiku.