Práce se zakládá na teorii o výchově občanů státem. Ta vidí stát jako aktivního činitele v zajišťování vlastní reprodukce tím, že žákům ve státním školství vštěpuje hodnoty a normy politického režimu. Se znalostí a respektem k těmto normám a hodnotám se z lidí stávají občané, kteří jsou věrni ústavním pořádkům státu. Nejprve se zaměřuji na to, jestli se samotná role vzdělávání občanů od roku 1970 do roku 2014 změnila, zejména v závislosti na měnícím se charakteru - konkrétně demokratičnosti - politického režimu na českém území. Na nejkonkrétnější rovině analýzy sleduji výuku o lidských právech. Jak se změnila v souvislosti s měnícími se zákony o lidských právech a s měnícími se postoji různých vlád. Sleduji, zda se důraz na určitá lidská práva v rámci vládní politiky promítá do změny v důrazu na tato lidská práva ve výuce a na jaká lidská práva se politické režimy zaměřují.