Ústní dutina je po mikrobiologické stránce komplexním ekologickým systémem, který obývají různorodé skupiny mikroorganizmů, z nichž jsou nejpočetněji zastoupeny bakterie. V dutině ústní se mikroorganizmy mohou vyskytovat na mnoha různých površích. Zubní sklovina poskytuje bakteriím neporézní a tvrdý povrch. Na zubním povrchu se hromadí kvanta mikrobů a jejich produktů a vytvářejí masivní povlaky, které se pokládají za primární příčinu vzniku kazu, gingivitidy a parodontitidy. Zubní plak je přilnavá mikrobiální vrstva na povrchu zubu, která je složená z živých a mrtvých bakterií a jejich produktů a složek hostitelského původu. Naopak význam fyziologické mikroflóry pro zdraví člověka je všeobecně považován za pozitivní. Koncepce ovlivňování stavu mikroflóry a tím zdravotního stavu člověka je založena na využití probiotik a prebiotik. Probiotika jsou živé bakterie, dodávané organizmu jako potravinové doplňky (nejčastěji laktobacily a bifidobakterie). Jsou to nepatogenní a netoxigenní druhy bakterií, které přežívají v potravinách a přežívají též průchod nepříznivým prostředím žaludku a tenkého střeva. Jejich přítomnost a jejich metabolity mohou ovlivňovat i mikroflózu v dutině ústní. Studentka se v práci zaměří na možnosti ovlivnění adherence a růstu kariogenních streptokoků, a to zejména pomocí metabolitů probiotických bakterií. Mezi prováděné testy budou patřit testy na schopnost adherence kariogenních streptokoků, overlay interference testy či studium kinetiky probiotiky zprostředkované inhibice kariogenních streptokoků.