Gregariny (Gregarinasina) představují různorodou skupinu jednobuněčných parazitů z kmene Apicomplexa, který zahrnuje významné patogeny člověka i zvířat. Gregariny parazitují ve vnitřních orgánech mnoha bezobratlých, především členovců a kroužkovců. Jsou to často hostitelsky a tkáňově specifičtí paraziti. Řád Eugregarinorida je druhově nejpočetnějším ze všech tří řádů podtřídy Gregarinasina a mnozí jeho zástupci parazitují u hmyzu. Hmyzí organizmus představuje nenáročný, ale efektivní model pro testování různých hypotéz. Proto eugregariny parazitující u laboratorně chovaného hmyzu představují vhodný hostitelsko-parazitický systém pro různé experimentální přístupy a modelové studie. Jedním ze snadno dostupných hmyzích modelových organizmů, sloužících především pro fyziologické studie, je potemník moučný, Tenebrio molitor. Dosud jsou popsané a věrohodně zdokumentované 3 druhy eugregarin (Gregarina polymorpha, G. cuneata a G. steini) ze zažívacího traktu larev a jeden druh (G. niphandrodes) z dospělých jedinců T. molitor. I navzdory několika publikovaným pracím zaměřujících se na různé aspekty biologie tohoto modelového hostitelsko-parazitického systému, dosud nebyl jednoznačně definovaný vliv gregarin na přežívání a růst jejich hostitele ani úroveň jejich vzájemného vztahu. U těchto gregarin se nepředpokládá přílišný patogenní vliv na hostitele, jelikož všechny uvedené druhy mají extracelulární vývoj s výjimkou epicelulárních vegetativních stádií. Na základě dlouhodobých pozorování a empirických poznatků se spíše jeví, že larvy potemníka prosperují z infekce gregarinami. Vyvstává tedy otázka, jedná se v případě eugregarin ze střeva potemníka skutečně o parazitismus? Zadání bakalářské práce zahrnuje vypracování literární rešerše na dané téma a také praktickou část, během které si student osvojí standardní postupy využívané při laboratorním chovu hmyzu a manipulaci s parazity. Zadaná bakalářská práce umožní na základě literatury a vlastních empirických dat stanovit, jestli je navrhovaný modelový systém vhodný pro výzkum zaměřený především na analýzu vlivu gregarin na hostitelský organizmus. Cíle práce: 1. Napsat literární rešerši na dané téma (vyžaduje se znalost anglického jazyka). 2. Stanovit podmínky vhodné pro udržování laboratorních chovů potemníka moučného (Tenebrio molitor). 3. Osvojit si základní postupy parazitologické pitvy hmyzího hostitele a následné manipulace s jeho parazity. Naučit se identifikovat jednotlivé druhy gregarin parazitujících v laboratorních chovech Tenebrio molitor. 4. Otestovat publikované protokoly sloužící k vyčištění laboratorních hmyzích kolonií od gregarin a jejich následné experimentální infekci vybraným druhem gregariny. 5. Na základě dostupné literatury a empirických dat navrhnout metody vhodné ke studiu vlivu gregarin na vývoj a růst jejich hmyzího hostitele. Doporučená odborná literatura: 1) Perkins FO, Barta JR, Clopton RE, Peirce MA, Upton SJ (2000) Phylum Apicomplexa Levine, 1970. In: Lee JJ, Leedale GF, Bradbury P (Eds). An Illustrated Guide to the Protozoa. Second Edition, Vol. 1, Society of Protozoologists, Lawrence, Kansas, USA. 2) Schrével J, Philippe M (1993) The gregarines. In: Kreier JP, editor. Parasitic Protozoa Second edition, Vol. 4, Academic Press. 3) Desportes I, Schrével J (2013) Treatise on Zoology - Anatomy, Taxonomy, Biology. The Gregarines (2 Vols): The Early Branching Apicomplexa. Brill, Leiden.