Ačkoliv problematice počítačových virů je věnována zvýšená pozornost již od konce 80. let. Publikované studie se věnují převážně praktické otázce bezpečnosti digitálních sítí a jsou většinou soustředěny na popis technických aspektů počítačových virů. Zatímco zahraniční badatelé v oblasti nových médií tento deficit pomalu napravují a nahlížejí virus jako kulturní, politický nebo umělecký fenomén, v českém prostředí tento typ reflexe dosud chybí. Tato diplomová práce tedy usiluje o nápravu tohoto stavu a zároveň představuje i pokus o zpřesnění definice počítačového viru jako svébytné entity v kontextu digitální kultury. Mapuje dostupnou literaturu, která zkoumá počítačový virus v diskurzu nových médií. Pokouší se o shrnutí dosavadní debaty probíhající okolo počítačového viru, vymezení metodologických hledisek využívaných jednotlivými autory a identifikaci výrazných motivů, které se opakují v reflektovaných studiích. Uvažování o počítačovém viru je rozčleněno do tří výrazných proudů, které operují s odlišnými filozofickými východisky. Pro jejich identifikaci je využita terminologie francouzského filozofa Bruno Latoura, který rozlišuje moderní, postmoderní a nemoderní typy myšlení. Cílem této práce je vytvořit jakousi mapu, která ve zhuštěné podobě zprostředkovává bohatství přístupů a názorů obklopujících výzkum počítačového viru, z níž by mohli vycházet další badatelé, kteří by se již zaměřovali na konkrétní detaily a pronikali hlouběji do dané oblasti.