Primární cilium je organela podobná bičíku, odvozená od centrozomu, nacházející se na povrchu většiny buněk. Vzhledem k tomu že primární cilium je nepohyblivé, bylo dlouhou dobu mylně považováno za organelu přebytečnou, jakýsi buněčný „apendix“. Nejnovější vědecké poznatky ovšem jednoznačně prokazují, že přebytečné rozhodně není. Naopak, ukazuje se, že primární cilium funguje podobně jako anténa – obsahuje receptory mnoha signálních drah (např. Sonic Hedgehog, PDGF, nebo Wnt) jimiž buňka přijímá signály ze svého okolí. Funkční primární cilium je tedy absolutně nezbytné jak pro správný průběh embryogeneze, tak pro udržování homeostázy v dospělosti. Z tohoto pohledu není překvapením, že defekty v tvorbě primárních cilií jsou spojeny s řadou chorob a vývojových vad, souhrnně nazývanými ciliopatie. I přes značný pokrok ve studiu primárních cilií v posledních letech, stále zůstává nejasné, jak přesně tato zajímavá organela funguje a co řídí její tvorbu. Vybraný student se na základě studia odborné literatury seznámí s hlavními molekulárními mechanismy řídících tvorbu primárních cilií, klíčovými regulátory ciliogeneze (se zaměřením na kinázy) a v neposlední řadě s funkčními důsledky buněčné signalizace skrze primární cilia. Student bude dále mít příležitost osvojit si základní experimentální paradigmata pro studium biologie primárních cilií.