Vojenské opevnění na území bývalého Československa je předmětem zájmu především vojenských historiků a armádních nadšenců. Pouze několik prací v tuzemských časopisech se jím zabývá z technologického hlediska. Mineralogicko-petrografická studie analyzující tyto materiály zatím chybí. Diplomantka naváže na samostatný projekt Bc. Markéty Mikuličákové, v rámci něhož vznikla specializovaná rešerše a byly odebrány vzorky z pěchotního srubu ve Chvalovicích u Znojma. Rešeršní část diplomové práce bude obsahovat stručnou historii betonového stavitelství a použití betonu pro vojenské účely s aspektem na oblast bývalého Československa. Bude charakterizován beton z hlediska materiálového inženýrství, mineralogického a petrografického pohledu. Diplomantka se zaměří především na mineralogické složení a technologii výroby hydraulických pojiv a jejich hydratační produkty. Dále budou popsány základní degradační procesy betonu a jejich projevy. Budou shrnuty v literatuře a archivech dostupné informace o budování čs. opevnění a stavbě opevnění na Slovensku během 1. světové války. Poslední částí rešerše bude přehled metod použitelných pro mineralogicko-petrografické studium betonu se zaměřením na metodiku, která bude použita v praktické části diplomové práce. V praktické části bude mít diplomantka k dispozici dříve odebrané vzorky z pěchotního srubu u Chvalovic u Znojma z roku 1938 a maltoviny z vyzdění opevňovacích objektů v lokalitě Dúbravská Hlavica u Bratislavy. Diplomantka v terénu samostatně odebere vzorky z čs. pohraničního opevnění ze třicátých let 20. století na severní Moravě a v Bratislavě-Petržalce. Na výbrusových preparátech bude proveden petrografický popis jednotlivých horninových druhů zastoupených v kamenivu a na základě dostupných archivních údajů a regionálně-geologických znalostí bude identifikována jejich provenience. Na fotografiích vrtných jader bude pomocí analýzy obrazu kvantifikováno zastoupení jednotlivých horninových druhů. Vrtná jádra budou následně podrobena zkouškám pevnosti v tlaku. V rámci pojiva budou studovány především zbytky nezhydratovaného slínku. Fázové složení zbytků slínku bude studováno i pomocí leptaných nábrusů. Jako další nástroj studia fázového složení analyzovaných vzorků bude použita prášková rtg – difraktomerie (PXRD). Získaná data budou diskutována s dostupnými literárními údaji o technologii budování vojenských opevnění v první polovině dvacátého století.