Diplomová práce se zaměřuje na sebereflexi profesních kompetencí učitele a to prostřednictvím případové studie čtyř provázejících učitelů. Hlavním tématem práce je, jak učitelé vnímají a odůvodňují své didaktické volby při zprostředkování učiva tak, aby bylo srozumitelné, smysluplné a motivující, a jak tato jejich pedagogická rozhodnutí souvisejí s profesním vývojem v oblastech Kompetenčního rámce absolventa učitelství.

Cílem práce je popsat a analyzovat rozvoj tří profesních kompetencí, zejména ke kompetenci plánovat, realizovat a reflektovat výuku, kompetenci prostředí pro učení a profesního sebepojetí a rozvoje. 

Fakultní učitelé, kteří působí na fakultních školách a podílejí se na přípravě budoucích pedagogů, jsou v práci chápáni jako nositelé rozvinuté profesní kompetence a profesní identity. Vedle vlastní výukové činnosti plní roli mentorů a profesních vzorů, a jejich pedagogická praxe tak představuje významný zdroj poznání o kvalitní učitelské práci. Porozumění jejich didaktickým volbám přispívá k hlubšímu uchopení profesních kompetencí učitele v jejich praktickém uplatnění.

Teoretická část práce vymezuje klíčové pojmy související s kvalitou výuky a profesními kompetencemi učitele v kontextu sebereflexe a Kompetenčního rámce absolventa učitelství. Teoretické ukotvení vychází z konceptů kvality výuky, sebereflexe profesních kompetencí a profesního sebepojetí učitele a zasazuje je do vztahu ke Kompetenčnímu rámci absolventa učitelství.

Empirická část práce je založena na kvalitativním výzkumu formou případové studie čtyř fakultních učitelů. Výzkum se zaměřuje na analýzu jejich výukových postupů, způsobů vysvětlování učiva a odůvodňování pedagogických rozhodnutí v kontextu reflexe vlastní praxe. Získaná data umožňují nahlédnout, jak se profesní kompetence učitele projevují v konkrétních výukových situacích a jak jsou propojeny s profesním sebepojetím učitele.