Ve své diplomové práci se budu zabývat problematikou profesního vývoje na praxi, a to konkrétně studentů Pedagogické fakulty. Praxe studentů učitelství je nedílnou součástí studia na vysoké škole. Pro studenty jsou novou zkušeností, neboť než na ni nastoupí, věnují se výhradně teoretickému studiu jednotlivých oborů. Důležitým a základním termínem pro tuto práci jsou zlomové události (critical incidents). Švaříček (2011, s. 252) definuje zlomové události jako „klíčové události v životě jedince, které se týkají obratu v rozhodnutí. Vedou jedince k volbě určitého jednání, které vede k určitým cílům. Tyto události jsou neplánované a nekontrolované. Událost se stává zlomovou právě tím, jak silně ovlivní život jedince.“ Sikesová (in Lukas, 2008, s. 41) označuje za zlomové události „takové situace, které hrají pro učitele významnou změnu, zlom v jeho životě. Existují určitá kritická období, která mohou mít souvislost přímo s profesí učitele, s jeho osobním životem, případně s vlivem společnosti jako celku.“ Mareš (2017, s. 33) dodává, že může jít o „každodenní, drobné negativní situace, jejichž účinky se kumulují.“ Právě proto jsou zlomové události důležité pro studenty učitelství, neboť je jako budoucí učitele tyto dílčí neúspěchy, ze kterých si vezmou poučení, posouvají v jejich profesním vývoji. První zkušenosti s profesí učitele získávají studenti již prostřednictvím praxí. Autoři Pedagogického slovníku Průcha, Mareš a Walterová (2001, s. 156) definují pedagogické praxe jako „součást přípravy učitelů a vychovatelů. Hlavními cíli je spojování teorie a praxe všech složek vysokoškolské přípravy, uvést budoucího učitele do podmínek reálného školního prostředí a procvičit je v činnostech učitelské profese.“ Samotným profesním vývojem se zabývá spousta autorů. Existuje mnoho teorií, které popisují vývoj učitele. Učitelé se díky získávání každodenních zkušeností vyvíjejí neustále, což vede ke změně v jejich chování či způsobu jejich výuky. Podle Průchy (2002a) je profesní vývoj učitele rozdělen do šesti fází, které začínají samotným rozhodnutím stát se učitelem, v dalších fázích pokračují vstupem do tohoto povolání, profesním vzestupem, profesní stabilizací až profesním konzervatismem. Podrobněji se věnuje profesnímu vývoji Lukas (2007), který rozděluje různé teorie vývoje na užší a širší pojetí. Užší pojetí zahrnuje teorie, které se na vývoj dívají z pohledu vědních disciplín (psychologie, pedagogiky) a snaží se stanovit obecnější fáze vývoje učitele. Širší pojetí pracuje s více integrativním pohledem na vývoj učitele - bere v potaz také sociální faktory. Pro tuto diplomovou práci je stěžejní právě prvotní fáze profesního vývoje, kdy se studenti učitelství postupně snaží zapadnout do nové role, učí se zvládat každodenní povinnosti spojené s touto profesí. Cílem diplomové práce je zjistit, jakým způsobem zlomové události, které studenti zakouší během své pedagogické praxe, přispívají k jejich profesnímu vývoji.