Mezidruhová hybridizace může představovat důležitý krok vedoucí ke vzniku nových druhů, ale i k zániku druhů existujících. Přestože u rostlin je poměrně častá, její výskyt v přírodních populacích značně kolísá mezi čeleděmi, rody, nebo i mezi druhy stejného rodu. Rod Cirsium představuje ideální model ke studiu těchto rozdílů na malé fylogenetické škále. Některé hybridní kombinace vznikají v tomto rodu v přírodě extrémně často, jiné jsou vzácné, nebo nebyly dosud nikdy zaznamenány. Ve střední Evropě se běžněji vyskytují druhy C. acaulon, C. alsophilum, C. arvense, C. brachycephalum, C. canum, C. carniolicum, C. eriophorum, C. erisithales, C. greimleri, C. heterophyllum, C. oleraceum, C. palustre, C. pannonicum, C. rivulare, C. spinosissimum a C. vulgare (pokud okrajově zasahující C. candelabrum, C. dissectum, C. monspessulanum, C. tuberosum a C. waldsteinii nejsou zahrnuty). Těchto 16 druhů může teoreticky tvořit 8x15 = 120 různých hybridních kombinací. Cílem diplomové práce je (i) stanovit míru překryvu v geografické distribuci jednotlivých dvojic druhů. (ii) Tuto míru pak využít jako prediktor frekvence jednotlivých hybridů, stanovené na základě herbářových dokladů v herbářích v České republice, na Slovensku, v Maďarsku a v Rakousku. (iii) Ve výsledné analýze kvantifikovat podíl geograficky vysvětlené variability ve výskytu jednotlivých hybridů.