Přenos vlastností získaných v průběhu života na potomky se v dosavadním paradigmatu obvykle striktně rozlišuje na přenos genetický na populační úrovni (mikroevoluce frekvencí výhodných alel prostřednictvím selekce a následné adaptace) na straně jedné a přenos kulturní prostřednictvím učení, který už může fungovat na individuální úrovni. Ukazuje se však, že je toto dělení příliš striktní a neodpovídá skutečnosti, protože mezi oběma rovinami existuje několik mezistupňů v rovině epigenetické a ontogenetické, které umožňují mnohem plynulejší škálu přizpůsobení a mikroevoluce morfologických vlastností. Patří sem především prenatální programování vlastností vlivem faktorů prostředí v těhotenství. Některé důkazy ale naznačují, že epigenetický přenos může působit i přes jednu generaci. Smyslem práce je prostudovat literární zdroje k tématice transgeneračního přenosu tělesných vlastností či efektů prostředí a na základě teoretického přehledu stanovit pracovní hypotézu o takovém přenosu, testovatelnou na archivovaných datech BGS nebo jiné longitudinální studie. Úkoly práce jsou následující:

1) Vytvořit rešerši dosavadních studií o transgeneračních efektech v tělesných vlastnostech člověka a jejich mechanismech (genetických, epigenetických, kulturních).
2) Navrhnout hypotézu(y) o transgeneračním přenosu tělesných vlastností testovatelnou(é) na archivních datech.
3) Realizovat navrženou studii pod vedením a ve spolupráci s vedoucím práce.
4) Vyhodnotit statistické efekty a otestovat sledované hypotézy, výsledky popsat, diskutovat a odevzdat jako formálně hotovou diplomovou práci.

K získání zápočtu za první semestr (předmět Bi7771 Diplomová práce I) je třeba splnit výše uvedený bod 1, k získání zápočtu za druhý semestr (předmět Bi8772 Diplomová práce II) je třeba splnit i výše uvedený bod 2, k získání zápočtu za třetí semestr (předmět Bi9200 Diplomová práce III) je třeba splnit i výše uvedený bod 3 a k získání zápočtu za čtvrtý semestr (předmět Bi9773 Diplomová práce IV) je třeba splnit i výše uvedený bod 4, a tedy dokončit práci a odevzdat ji k obhajobě do Archívu prací v IS.
Doporučený rozsah práce je 50–100 stran, může však být větší, pokud to zpracování zadaného tématu vyžaduje, nikoliv však menší. Práce bude obsahovat explicitní popis použitého materiálu a metod, a to i v případě práce přehledové/rešeršní, v metodickém postupu bude jasně vyjádřený přínos autora k získaným výsledkům. Citačním stylem bude česká verze stylu ISO 690. Součástí práce budou vhodné sumarizace a vyobrazení v podobě tabulek a grafů. Práce bude odevzdána v elektronické formě ve formátu PDF do IS a v tištěné formě v knižní vazbě v počtu 1 kopie pro účely obhajoby a archivace. Práce bude po stránce formální i obsahové v souladu s aktuálně platnou legislativou MU, platným Opatřením děkana k závěrečným pracím a s interními předpisy Ústavu antropologie.