Studie přináší taxonomii současných řešení modulárních bloků vizuálního programování, obsahujících znaky nových médií. Práce mapuje nové postupy a systémy, které svojí podstatou naplňují teze Viléma Flussera ze 70. let. Vizionářské teze kombinační hry s čísly, která se stane naprostou samozřejmostí pro celou společnost je díky systémům vizuálního programování naplněním v jejich plném rozsahu. Studie identifikuje klíčové prvky vizuálního programování a blokových struktur na základě znaků nových médií podle Lva Manoviche: modulárnost, škálovatelnost, číselná reprezentace, automatizace a variabilita. Hodnotí silná a slabá místa těchto systémů a systematicky analyzuje, v jakém rozsahu mohou efektivně nahradit zažité programátorské postupy a kde najdou své největší uplatnění. Zároveň se kriticky vymezuje k efektu tzv. černé skříňky, kdy uživatel ovládá vstup a výstup, ale proces jeho zpracování mu je skrytý. Tato studie je kritickým přehledem současných systémů vizuálního programování, který usnadňuje jejich analýzu a hledání kritérií pro hodnocení těchto systémů. Přínosná je především pro školitele, pedagogy ale i výzkumníky, kteří se potřebují rychle zorientovat v záplavě stále vznikajících systémů vizuálního programování a také pro metodiky, kteří potřebují kriticky přistoupit k současným trendům výuky algoritmizace a programování.

The study presents a taxonomy of solutions for modular visual programming blocks containing new media features. The work maps out new methods and systems that, by their very nature, fulfill the theses of Willem Flusser from the 1970s. The visionary thesis of a combinatorial numbers game that will become commonplace for society is fulfilled thanks to visual programming systems. This study identifies the key elements of visual programming and block structures based on Lev Manovich's features of new media: modularity, scalability, numerical representation, automation, and variability. It assesses the strengths and weaknesses of these systems and systematically analyses the extent to which they can effectively replace established programming practices and where they will find their most significant application. At the same time, it critically defines the black box effect, where the user controls the input and output, but the processing process is hidden from him. This study critically reviews current visual programming systems, facilitating their analysis and the search for criteria to evaluate these systems. It is beneficial for trainers, educators, and researchers who need to quickly navigate the flood of ever-emerging visual programming systems and for methodologists who need a critical approach to current teaching algorithmization and programming trends.