Pro diferenciaci tumorů mozku může být využito odlišného difúzního chování vody v patologických tkáních [1]. S využitím magnetické rezonance (MR) lze neinvazivně kvantifikovat difúzní charakteristiky vody v různých tkáních pomocí difuzně váženého zobrazování (DWI). Taktéž odlišné perfuzní charakteristiky patologických tkání mohou být pomocí MR kvantifikovány a použity pro jejich diferenciaci [2]. Perfuzi lze kvantifikovat při sledování průtoku kontrastní látky tkání, ale existují i přístupy, které kontrastní látku nevyžadují. Jedním z nich je kvantifikace perfuze pomocí většího počtu DWI obrazů při nízkých b-hodnotách (menší difúzní vážení) a několika DWI obrazů při vyšších b-hodnotách (větší difúzní vážení), tzv. metodou intravoxel incoherent motion (IVIM) [3]. Existují různé matematické modely, jimiž lze tento perfuzně-difúzní proces charakterizovat a z naměřených dat fitovat perfuzní a difúzní koeficienty [4]. Optimální počet difúzně vážených obrazů, jejich poměr signálu a šumu, volba matematického modelu a fitovací metody mají významný vliv na hodnoty výsledných parametrů. Tato diplomová práce bude studovat výše uvedené faktory a jejich vliv na výsledné perfuzní a difúzní parametry pomocí simulovaných i reálných dat pacientů s tumory mozku.

Cíle diplomové práce:
1. Úvod do problematiky (literární rešerše)
2. Teoretické i praktické osvojení IVIM metody (akvizice a analýza dat) a algoritmů pro fitování (obecné i specializované pro IVIM metodu).
3. Logické zúžení použitelných fitovacích algoritmů a ověření jejich přesnosti na simulovaných datech bez náhodného šumu a s náhodným šumem na úrovni klinického vyšetření.
4. Aplikace metod na reálná data pacientů s tumorem mozku.
5. Shrnutí a možnosti použití jednotlivých metod pro klinické hodnocení.