Tuhost a topografie, tj. základní biomechanické vlastnosti buňky, souvisejí s jejími vlastnostmi a fenotypem. Často se mění v souvislosti se změnou v cytoskeletu buňky, v průběhu rozmrazování či mohou být ovlivněny tuhostí podkladu. Moderní optické zobrazovací metody (fluorescenční, konfokální mikroskopie) dosahují vysokého rozlišení při zobrazování buněk a dobře tak konkurují vysokému rozlišení AFM mikroskopu. V čem je ale AFM mikroskopie unikátní, je možnost stanovení tuhosti objektů zachycených na povrchu, tj. např. buněk nebo i molekul. K tomu se využívá módu, který se nazývá nanoindentace, přesněji však silová spektroskopie. Velikou výhodou AFM mikroskopie je možnost práce ve fyziologických podmínkách, tj. v pufrovaných roztocích a za zvýšené teploty. Úkolem diplomové práce je práce na projektech, kde se bude zkoumat změna tuhosti buněk v závislosti na změně vnitřních (např. geno/fenotyp) či vnějších (růst, mechanická stimulace) podmínek.