Bakalářská práce se zaměřuje na přístup učitelů německého jazyka na 2. stupni základní školy ke gramatickým chybám žáků a na způsoby, jak s těmito chybami pracují. Výuka cizích jazyků přirozeně zahrnuje chyby, které byly dříve vnímány jako negativní jev, avšak moderní jazyková didaktika je chápe jako důležitou a přirozenou součást učení (Corder, 1967; James, 1998). Zejména v oblasti německého jazyka se u žáků často vyskytují chyby týkající se časování sloves, slovosledu či používání členů.
Současné didaktické přístupy, například komunikativní metoda, se vyznačují vyšší mírou tzv. Fehlertoleranz – tolerance chyb, přičemž chyba není považována za selhání, ale za příležitost k učení (Bohnensteffen, 2010; Majer, 2024). Důraz je kladen nejen na opravu, ale i na didaktické zpracování chyb (Fehlerarbeit). Zvolenému tématu se autorka bakalářské práce věnuje z důvodu dlouhodobého zájmu o didaktiku cizích jazyků a z vlastních zkušeností z pedagogické praxe, které ukazují, že každý učitel přistupuje k chybám odlišně.
V teoretických východiskách práce je definován „přístup učitele“, který zahrnuje nejen postoje a vnímání chyb, ale i konkrétní výukové strategie (Janík, 2009). Schmitt (2007) popisuje různé typy gramatických chyb a doporučuje, aby práce s chybou zahrnovala korekci, prevenci i reflexi, přičemž by měla být vždy přizpůsobena výukové metodě a úrovni žáků.
Zahraniční výzkumy (např. Edge, 1989; Hendrickson, 1978) ukazují, že přístup učitele k chybám výrazně ovlivňuje efektivitu výuky. Borg (2006) identifikuje rozdíly mezi přístupy zaměřenými na korekci a těmi, které kladou důraz na rozvoj komunikace. 
Cílem práce je zmapovat, jak učitelé německého jazyka na 2. stupni ZŠ vnímají gramatické chyby žáků a jak s nimi při výuce pracují. Na základě získaných dat bude vytvořena orientační typologie přístupů učitelů. Hlavní výzkumná otázka zní: Jak učitelé německého jazyka na 2. stupni ZŠ vnímají gramatické chyby žáků během učení se cizího jazyka a jak s nimi pracují? Dílčí otázky se dále zaměřují na vnímání chyb, strategie jejich nápravy a identifikaci typů přístupů.
Výzkum bude mít kvalitativní charakter a bude založen na polostrukturovaných rozhovorech se šesti učiteli němčiny na 2. stupni. Rozhovory budou nahrány, přepsány a analyzovány pomocí otevřeného kódování s cílem identifikovat klíčová témata a vzorce. Zjištění budou porovnána s teoretickými poznatky z odborné literatury.