Mokřady zaujímají téměř třetinu území Šumavy, z toho rašeliniště až desetinu. Přestože se jedná o poměrně odlehlé území, které nyní leží v národním parku, překvapivě velká část rašelinišť má narušený vodní režim. Podle současných odhadů jsou v různé míře narušeny až dva tisíce hektarů rašelinišť. Jejich poškození je takové, že samovolná regenerace do plně fungujícího stavu není možná. Revitalizace mokřadů na Šumavě začaly už v roce 1999 a v současnosti tato činnost nabývá velkého rozsahu v rámci projektu LIFE for Mires. Obnova vodního režimu rašelinišť je zásadní nejen pro zachování těchto biotopů, ale také pro posílení zadržování vody v krajině. Přehrazování odvodňovacích rýh, budování tůní a zadržení odtékající vody v rámci obnovy vodního režimu rašelinišť vede také k vytvoření nových vodních stanovišť, která mohou osídlit vodní organismy. Tato bakalářská práce se zabývá vodními bezobratlými, kteří tato stanoviště osídlili, a vyhodnocením jejich diverzity v různých typech těchto stanovišť. V rámci této práce proběhne terénní výzkum na části lokalit, laboratorní zpracování vzorků vybraných skupin bezobratlých a zpracování již existujících dat. Cíle práce jsou: (i) vypracování rešerše na téma revitalizace rašelinišť na Šumavě a vliv revitalizací rašelinišť na biodiverzitu, (ii) popis druhové bohatosti vybraných skupin vodních bezobratlých na studovaných lokalitách a (iii) porovnání jejich diverzity v hrazených rýhách, vybudovaných tůních a revitalizovaných těžených rašeliništích.