V práci se budu zabývat tvorbou didaktických her, které budu následně aplikovat ve výuce anglického jazyka na základní škole během učitelské praxe. Účelem těchto didaktických her je motivace žáků ke studiu a vybudování si kladného vztahu k předmětu. Následně dojde k vyhodnocení naplnění předpokládaného účelu daných didaktických her ze strany vyučujícího (autora práce) i samotných studentů. V teoretické části práce se budu zabývat otázkou motivace žáků ve výuce. Pojmem motivace autoři Pedagogického slovníku (2009) Jiří Mareš, Jan Průcha a Eliška Walterová rozumí souhrn vnitřních i vnějších faktorů, které vzbuzují lidské jednání a prožívání, zaměřují je určitým směrem, řídí jejich průběh a ovlivňují způsob reagování jedince. Motivace žáků při výuce je výsledkem procesu, na kterém se podílí sám žák, učitel, rodič i spolužáci. Didaktická hra lze na základě Ladislava Ďuriče a Márie Bratské a jejich Pedagogické psychológie (1997) definovat jako hru s naučným obsahem, přičemž cílem je rozvíjet poznávací procesy, intelektové schopnosti a poznatky. Strukturu didaktické hry tvoří herní úloha, herní činnost a pravidla. Herní úloha vyjadřuje didaktický obsah a cíl, na který se zaměřuje. Herní činnost motivuje žáka k řešení úlohy, jinak by didaktická hra nebyla hrou. Pravidla stanovují požadavky na herní činnost a dělají ji přitažlivější a zábavnější. Obdobným tématem se zabývala i Veronika Rašovská ve své diplomové práci s názvem Didaktická hra jako aktivizující metoda ve výuce ruského jazyka (2016). Cílem této práce bylo navrhnout didaktické jazykové hry a ověřit účinnost a reálné využití těchto aktivit v praxi při výuce ruského jazyka. Po vytvoření těchto aktivit a jejich aplikaci došlo ke zhodnocení pomocí dotazníkové šetření, které ukazuje velmi kladné výsledky. Žáci hodnotili aktivity v různých kritériích v průměru z 92,5 % kladně, a tak lze konstatovat, že k aktivizaci ve výuce došlo. Další prací, která se zabývala obdobným tématem, je diplomová práce Lucie Kleinové, která nese název Motivace žáků 2. stupně ZŠ ve výuce ruského jazyka z pohledu učitele (2018). Cílem této práce bylo zjistit, jak učitelé motivují žáky druhého stupně ve výuce ruského jazyka. Jako metody kvalitativního výzkumu byly zvoleny rozhovory s učiteli a pozorování. Výsledky práce říkají, že učitelé, kteří sami sebe vnímají jako faktor ovlivňující motivaci, se snaží vždy své žáky nějakým způsobem motivovat. Faktory, které nejvíce ovlivňují motivaci žáků jsou podle výsledků cíle výuky, které mají být pro žáky dosažitelné, motivační metody, způsoby hodnocení, které neobsahují pouze známkování, a podmínky učitele, kterými je například pozitivní třídní klima. Obdobným tématem se dále zabývala i Michaela Kročová ve své diplomové práci Didaktické hry ve výuce matematiky (2016). Cílem této práce bylo představit ukázky několika her použitelných ve výuce matematiky a prostřednictvím výzkumného šetření zjistit, jaký je postoj žáků k používání didaktických her ve výuce matematiky. Na základě výsledků bylo zjištěno, že žáci mají k zavedení takovýchto her do výuky pozitivní postoj. Uvítali by, kdyby učitelé používali didaktické hry častěji a myslí si, že by mohly udělat matematiku oblíbenějším předmětem. Cílem práce je vytvořit didaktické hry, které mají žáka motivovat, jejich aplikace ve výuce a vyhodnocení naplnění předpokládaného účelu daných didaktických her ze strany vyučujícího (autora práce) i samotných žáků.