Diplomandka se v teoretické části zaměří nejen na problém titulkování, příp. zprostředkování jazykově kódovaných obrazů (např. nápis na stuttgartské televizní věži), ale pokusí se identifikovat i další překladatelské problémy, kterým věnuje jednotlivé kapitoly teoretické části. Prvním bude překlad německého výrazu „Heimat“, často politicky instrumentalizovaného v dějinách dvacátého století. Dalším okruhem bude stírání či zachování stylistických rozdílů ve vyjadřování mluvčích v reportáži, zvláště pokud užijí dialektu nebo odkazují k lidové jazykové tvořivosti (Monte Scherbelino). Třetí částu věnuje žurnalismům. Žurnalistický styl moderátorky Anny Leny Dörr není prostý určitých vyjadřovacích klišé a módních či parazitních výrazů (spektakulär), které by v češtině mohly reportáž u českého diváka diskvalifikovat. Další kapitola bude věnována problémům interkulturní komunikace, např. jak explicitnějším vyjádřením učinit srozumitelnější slovní hříčku Gerhard Raff als „großzügiger Schwabe“). Předposlední kapitola bude věnována překládání složenin, které jsou v němčině prostředkem kondenzace a syntaktické komprese výpovědi. Poslední část se bude věnovat tradici v překládání vlastních jmen. V praktické části bude diplomandka podrobně komentovat svá překladatelská rozhodnutí, příp. uvažovat o alternativních řešeních, byť by byla vhodnější pro dabing. V závěru se pokusí zobecnit problematiku titulkování reportáže Anny Leny Dörr v souvislosti se změnou primárních adresátů pořadu při zařazení do programu České televize nebo některé z komerčních stanic (Prima zoom).