Podle definice Kohoutkové (2003) je sebepoškozování „termín, jenž je nejčastěji spojován s vědomým, záměrným, často opakovaným sebepoškozováním (sebezraňováním) bez vědomé suicidální motivace, v němž dochází k narušení tělesné integrity, bez závažného letálního dosahu.“ Bywaters a Rolfe (2002) ve svém výzkumu přichází ke zjištění, že 1 ze 17 dětí ve věku mezi 11 a 15 lety se pokusilo si ublížit nebo spáchat sebevraždu. Většina publikací se zmiňuje o možnostech, jak si pomoci sám nebo jak mohou pomoci rodiče. Je přehlížen fakt, že právě tyto děti mohou každý den vidět ve školních lavicích učitelé a mít s nimi blízký vztah. Z výzkumu na téma znalosti, přístupu a potřebě dalšího vzdělávání učitelů v Irsku ohledně sebepoškozování (Timson, Priest & Clark-Carter, 2012) vyšlo najevo, že 96,1 % učitelů nikdy nebylo na žádném školení ohledně dětského sebepoškozování. Byť to neznamená, že tito učitelé nemají o sebepoškozování žádné znalosti, je toto číslo alarmující. Tato práce má pomoci zjistit, zda taková situace panuje i v České republice a jaké jsou vlastně znalosti a zkušenosti samotných českých vyučujících. Cílem práce bude zjistit, jaké znalosti a zkušenosti mají učitelé na druhém stupni základních škol v České republice s fenoménem sebepoškozování. První část práce bude teoretická a její hlavní cíl bude ujasnění celkového kontextu. Do této části budou zahrnuté obecné informace o sebepoškozování a adolescenci, která je pro vznik sebepoškozujícího chování nejkritičtější. Dále se zde také pozastavíme nad již vytvořenými výzkumy a jejich výsledky. Druhá část práce bude praktická a bude odpovídat na dvě výzkumné otázky: „Jaké jsou znalosti učitelů druhého stupně základních škol o sebepoškozování?“ a „Jaké jsou zkušenosti učitelů druhého stupně základních škol se sebepoškozováním?“ Výzkum využije techniku dotazníků, který bude založen na znalostech z teoretické části. Mezi respondenty budou patřit učitelé na druhém stupni základních škol, kteří budou vybrány náhodně a v konečné práci zaznamenány anonymně. Dotazník bude rozesílán a vyplňován online. Výsledky práce mohou být využity pro vedení škol jako poukázání na znalost či neznalost problematiky u svých zaměstnanců, kterým mohou dodat adekvátní dovzdělávání. Mohou taktéž otevřít diskusi nad potřebou získání těchto znalostí u budoucích učitelů.