Zásady pro vypracování: Měkkýši jako modelová skupina v paleoekologii mají dobrou výpovědní hodnotu díky dobré znalosti jejich ekologie a rozšíření v Evropě, úzké vazbě na vegetaci, půdu a vlhkost a výskytu ekologických specialistů na určité typy stanovišť. Fosilní malakofauny jsou doložené ze široké škály stanovišť i sedimentů, které lze korelovat s konkrétní fází kvartérního klimatického cyklu. Pěnovcové slatiny jsou vhodné pro zachování nejen schránek měkkýšů, ale i zbytků rostlin. Můžeme sledovat vývoj na jedné lokalitě pomocí více taxonomických skupin – rekonstrukce je tedy přesnější. V Bílých Karpatech se hojně vyskytují pěnovcové mokřady, které doposud nebyly intenzivně studovány. Existující zpracované profily z Bílých Karpat ukazují pouze krátký časový úsek, naopak profil Mituchovci (přibližně 11 000 let) ukazuje souvislý vývoj od konce glaciálu po současnost. Tato práce se také týká fenoménu přežívání světlomilných druhů na otevřených ploškách během klimatického holocenního optima a výskytu náročných lesních druhů v raném holocénu. Ten ukazuje na pravděpodobnou existenci karpatských kryptických refugií a přežívání těchto druhů u nás během ledové doby. Cílem je rozšířit současné dostupné informace o postglaciálním vývoji krajiny v Bílých Karpatech. Cíle: - rešerše na témata: kvartérní vývoj Bílých Karpat a využití měkkýšů v archeologii a paleoekologii - zpracování vzorků fosilních malakofaun 18 vrstev profilu Mituchovci (Slovensko) - statistické vyhodnocení a interpretace sukcesních změn společenstev měkkýšů - porovnat tento profil s dalšími čtyřmi publikovanými profily z Bílých Karpat