Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Terminologické problémy

V úvodní a závěrečné části užívám slovní spojení „nová, digitální média“, i když se většinou setkáme spíše s tím, že se autoři po úvodním váhání nakonec přikloní k jedné z variant: nová média nebo digitální média, případně umění nových médií nebo digitální umění (digital art).8

Delší název jsem zvolila proto, že nejlépe vymezuje téma, kterému se zde věnujeme: Označení „digitální média“ sice výstižně pojmenovává digitální technologie, které stojí v jádru ´nových médií´, a nepřímo poukazuje k vlastnostem těchto médií a z nich plynoucí možnosti jejich využití v umělecké tvorbě. Na druhé straně redukuje tuto uměleckou oblast na čistě technickou definici (digitální média) a současně ji vymezuje příliš úzce (vynechává např. videoart, robotické umění, nanoart, bioart atd.. Jde tedy sice o zdánlivě přesnou, ale příliš mediacentrickou definici, omezující se na digitální média, která umění nových médií sice využívá nejvíce, ale rozhodně ne výlučně.

Označení „nová média“ sice není zatíženo čistě technickou determinací, ale může se vztahovat na všechna média, zpětně sem řadíme už fotografii. Jde spíše o vyjádření úhlu pohledu, často spojené s teleologickou vizí progresu, než o přesné vymezení problematiky. Je to postoj typický pro počáteční fázi integrace média do společnosti, který má v umění pandán v experimentech uměleckých avantgard. Nedostatkem tohoto označení je, že jakoby nezahrnuje kritické a subverzivní postoje umělců k působení médií ve společnosti.

V označení „umění nových, digitálních médií“, které jsem zvolila, vyjadřuje přívlastek „nový“ úhel pohledu, který uplatnil jak Benjamin ve své eseji, tak umělci, jejichž studie, psané v 90. letech minulého století, zde představíme. Přívlastek „digitální“ zase ostře vymezuje hranici mezi médii analogovými (fotografií, filmem), o kterých psal Benjamin, a médii digitálními (počítač, počítačová síť), kterým se věnují autoři dalších tří studií. Toto vymezení, i když při bližším pohledu není tak ostré, dobře slouží procesu formování identity umění využívajícího nová média.

Poznámky ke kapitole

8 Viz např. názvy knih: Rush 1999, Tribe – Reena – Groseneck 2006, Paul 2008, Lieser 2009

Mgr. Jana Horáková, Ph.D. |
ÚHV, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Filozofické fakulty MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2010

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.