Platina   ::  Pt

Platina obsahuje vždy podstatné množství Fe 2 – 21 %, ostatní prvky platinové řady (Ir, Pd, Rh), někdy i něco Au, Cu a Ni. Krychlová (kubická). Obyčejně se vyskytuje v přírodě v nepravidelných zrnech, řídce rozptýlených v bazických vyvřelinách olivinovcích, pyroxenovcích, kde je doprovázena chromitem FeCr₂O₄ nebo ve valouncích na druhotných nalezištích v náplavech. Výjimečně krystaluje v osmistěnech nebo v kosočtverečných dvanáctistěnech.

Ryzí platina je světle ocelově šedobílá, přirozené výskyty jsou od příměsí tmavší. Vryp šedý, lesk kovový, lom hákovitý. Platina je dokonale kujná. Nemá zřetelnou štěpnost. Nerozpustná v HNO₃, výborný vodič elektřiny, magnetická, těžko tavitelná (bod tání 1 755 °C), chemicky odolná. Pod bodem tání se slučuje s arzenem a tvoří rovněž roztopné slitiny s jinými kovy, např. olovem.

• tvrdost: 4 - 4,5
• hustota: 14 - 19 g . cm^-3
• hustota ryzí platiny: 21,5 g . cm^-3

Animace krystalových soustav

Výskyt

V bazických a ultrabazických magmatitech a na žilách zlatonosného křemene, většinou jako nuggety, plíšky v říčních náplavech, např. v Rusku (na Urale u Nižného Tagilska valouny až několik kg), Kanada, JAR, Kolumbie, USA, Austrálie, Borneo.

Význam

Platina se používá v klenotnictví, v chemii jako rezistentní laboratorní a aparaturní materiál, jako katalyzátor, v lékařství a v elektrotechnice.