Recenze - Masová produkce absolventů na Masárně - Diskuse

Ano potrebuje. Je pomerne velka sance, ze budes v praci bezne komunikovat v
anglictine a predpokladam, ze nikdo nechce pusobit jako idiot sotva otevre pusu.

Sam jsem 2x nedal ani vstupni test. A rozhodne nehodlam brecet, jak je to tezke
(protoze neni). Bylo to jen kvuli me blbosti. Sam vim kde mam mezery (v
gramatice) a je jen muj problem, ze jsem si k tomu nesedl. Doucil jsem se, v
zari to bude v pohode. Anglictina sla s urovni pomerne dolu uz za posledni 2
roky a ja bych klidne byl pro opetovne zvyseni obtiznosti (ackoliv me anglictina
ceka pristi semestr). Bude to tezsi? Fajn, alespon me to donuti neco delat.

A jak jsem slíbil, tak tady to je: nová recenze bakalářské práce, která se věnuje drogám jakožto „morálnímu problému.“ Tak se na to podívejme.

Problémem celé diplomové práce je zjevná zaujatost, neboli hezky česky „bias“, jejího autora vůči tématu svého zkoumání. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby však autor své výhrady shrnul třeba v rámci úvodu. V tomto případě se však setkáváme s otravným moralizováním rozprostřeným v rámci celé práce, jejíž tón je něco mezi protidrogovým letákem a slohovkou šprta z tercie, téma „drogy a já.“ Například v úvodu:

„je důležité, aby právě děti a studenti byli s touto problematikou seznámeni co nejlépe. Nejde o to jim říci, že drogy a návykové látky jsou špatné, ale hlavně jim vysvětlit proč. To je právě to, co spousta dětí a studentů netuší, což je vede k touze tyto látky vyzkoušet a poznat je na vlastní kůži.“

 Božíčku…

Mimochodem chybí zde jakákoliv citace. Prosím, to není z mé strany hnidopišství, ale když píšu odbornou práci, tak nemůžu jen tak od boku střílet tvrzení bez citací z odborné literatury. Tvrzení je v tomto případě: „děti netuší, že návykové látky jsou špatné a proto se je nebojí zkoušet.“ Jak to autor ví? Existují výzkumy, které zjišťují motivace mladistvých pro experimenty s drogami? Já se vsadím, že ano, proč tedy v přehledu literatury není žádný takový? Navíc, tvrzení bez citace se interpretuje jako plagiátorství, neboli uvádění cizích myšlenek jako vlastních.

Pojďme dále.

,,Charakteristika moderní společnosti: ludická, permisivní, sekularizovaná, postmoralistní, postheroistická, alibistická."

 Opsáno z nějaké učebnice, ale chybí citace. Ok, naše společnost je tedy takto vymezena. A co s tím?

,,Závislostní chování se šíří téměř do všech oblastí lidského života. Od hracích automatů, sexuálního chování, sledování televize a pracovní činnosti. Odborníci registrují závislosti i na jídle, hubnutí, sektách, ale i klasických závislostí na alkoholu, cigaretách, kávě, čaji a různých dalších. Hrozí nám nebezpečí, že každý z nás se v nějaké závislosti ocitne."

Dobře, moc nevidím tu návaznost na charakteristiky moderní společnosti, ale třeba to přijde.

,,Hned na začátek si musíme vymezit jednotlivé kategorie dětí, mladistvých a dospělých."

Aha. Vůbec nerozumím, co měla tato kapitola říci.

Následuje kapitola Historie drog. Zde je v rámci 1 strany shrnuta historie psychedelických látek (zmíněno pouze konopí) a návykových drog, mezi něž jsou z nějakého důvodu zařazeny pouze opiáty, kokain, amfetamin a efedrin. Kde je alkohol, extáze, tabák, LSD, heroin, houby atp.? Mimochodem, opět bez jediné citace.

Pak tady máme kapitolu pojednávající o průběhu závislosti a kapitolu popisující jednotlivé drogy. Dělení drog je nejvděčnější kapitola všech diplomek o tomto tématu, protože vyjmenovat všechny látky a jejich účinky zabere většinou čtvrtinu až třetinu celé práce a přitom se to dá celé opsat z nějaké brožury. Před touto kapitolou autor uvádí seznam zdrojů, které využil při jejím vytváření (Následující text pochází z těchto pramenů), přičemž tyto prameny nemají správný formát:

• European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, 2007 Annual Report

• „Drug Facts, Did You Know?“ Drugs and the Environment, October 2004

a v Použité literatuře na konci se již nevyskytují…Já nevím, jestli jste i vy byli během studia cepování ve formátování citací tak jako já, ale je to fakt důležité. A tohle je prostě paskvil.

Nicméně pojďme dále. I přes (asi) použitou literaturu se autor dopouští faktických nepřesností v popisu některých látek.

Například u marihuany: „Uživatelé někdy rozeberou cigaretu, odstraní z ní tabák a nahradí ho marihuanou. Takovéto cigaretě se říká „blunt“. Ne, tomu se neříká blunt. Blunt se říká výrobku z tabákového listu, v němž je zabalena marihuana.

LSD: „Protože se LSD ukládá v těle, uživatelé si vytvářejí vůči droze určitou toleranci. Jinými slovy někteří uživatelé s opakovanou zkušeností musí užívat vyšší dávky, aby dosáhli stejně silného úletu.“ Tohle není pravda. Jedna dávka LSD se pohybuje mezi 100-300 mikrogramy a z krve mizí velmi rychle.

Extáze: Tragédií je, že extáze je dnes jednou z nejpopulárnějších drog mezi mládeží. Drtivá většina z nich jsou náctiletí a mladí dospělí. Tohle tedy není faktická chyba, pouze stylistická facka. Pokud drtivá většina mládeže jsou náctileté a mladí dospělí, kdo nám ještě zbývá, aby tvořil onu (zjevně drcenou) menšinu?

Dále je tu kapitola Společnost vs. intoxikovaní jedinci, která už svým názvem nechtěně vyjevuje, jak moc autor nesnáší užívání (a uživatele) drog: staví je proti společnosti, jejíž součástí asi nejsou (jelikož společnost je zjevně definována jako množina lidí neužívajících drogy). Následují popisy pohledu různých osob (závislí, jejich rodina, veřejnost) na užívání drog. Připravte se na expresivní věty a roztomile naivní pohled:

„Závislí jedinci si svoji situaci povětšinou neuvědomují. Je to tím, že závislost ještě u nich nedošla do vyššího stupně nebo si ji prostě jen uvědomovat nechtějí. Je to pro ně únik od reality do jejich světa… Liší se to samozřejmě případ od případu, ale základ zůstává stále stejný.“

„A v téhle chvíli přichází na řadu partner/ka závislého. Na tohohle človíčka se to najednou všechno sesype.“

 „[Obyčejní lidé] si ani neuvědomují, kolik intoxikovaných lidí se kolem nich denně pohybuje. Nemají s těmito lidmi téměř žádné zkušenosti, a proto na nich ani žádnou intoxikaci nevnímají. Povětšinou si řeknou, že se možná trochu víc napili něčeho alkoholického nebo že jsou prostě divní. Ale nijak vice tyto jedince neřeší. To, ale také není úplně správně. Tito lidé jsou pro ně totiž určitou hrozbou. Ať už ve smyslu, že je mohou okrást, aby měli na dávku, nebo jen proto, že jsou mnohdy nevyzpytatelní.“

„Podle mého názoru je závislost na čemkoliv jen výsledkem výchovy. Když vás mají rodiče rádi, věnují se vám, zajistí vám nějaké volnočasové aktivity a vštípí vám určité hodnoty, tak je riziko závislosti jednoznačně menší… A právě vězení může být mnohdy ta vymodlená pomoc, o kterou se blízcí závislého tolik snažili. I když to zní hrozivě, je to tak.  Až teprve ve vězení těmto lidem začíná zpětně docházet, co všechno se za dobu jejich závislosti vlastně přihodilo.“ Vidíte, feťáci? Kdybyste byli správně vychováni a měli vštípeny určité hodnoty, tak asi neberete drogy. A vůbec, závislé by bylo nejlepší šoupnout do vězení. Tenhle závan extrémně pravicové rétoriky mi nahnal docela solidní mráz po zádech.

Ještě jsem se nezmínil, že práce má i svou „výzkumnou“ část. V tomto případě se jedná o anketu provedenou v „různých školách v městě Brně“, věkové rozmezí „13-29 let“, „výzkumu se zúčastnilo 18 dívek a 12 chlapců“.  No, vzorek n=30 je na anketu dosti chabý, co je však nejhorší: autor neuvádí zastoupení respondentů v jednotlivých věkových kategoriích, takže výsledky dílčích otázek (např. v jakém věku jste poprvé vyzkoušeli legální/nelegální látku) jsou naprosto nevypovídající.

 Např. „Co se týče užívání nelegálních návykových látek, tak 77 % všech respondentů uvedlo, že s nimi zkušenost mají a jen 23 % uvedlo opak. Tato čísla by mohla ledacos vypovídat i o dostupnosti nelegálních návykových látek, protože kdyby dostupnost těchto látek byla komplikovanější, zkušenost s nimi by podle mého názoru nemohlo uvést tolik respondentů.“ Ano, tato čísla vypovídají ledacos. Například to, že nevíme, jaké je věkové rozvrstvení respondentů které samozřejmě ovlivňuje dostupnost. Následuje otázka „A v jakém věku?  a) 12 – 15 b) 16 – 18 c) 19 – 29“, u níž zaprvé není jasné, na co se ptá (první zkušenost?), zadruhé různě staří respondenti mají různý časový odstup od těchto kategorií (pokud má někdo 29 a uvede a), tak se to mohlo stát před 17 lety), což rozhodně znemožňuje jakkoliv určit současnou situaci.

Různé debaty nebo programy o drogách ve školách absolvovalo 87 % respondentů, což si myslím, že je velice dobré. Protože základem boje proti rozmachu nelegálních návykových látek u nás by měla být prevence. A to právě ve školách, protože právě děti a studenti jsou hlavními konzumenty těchto látek.

Já si tedy myslím, že největší skupinou mezi konzumenty drog jsou dospělí lidé, ale možná se pletu. Možná se však plete i autor, protože neuvádí žádné statistiky popisující drogové uživatele.

„Otázka č. 31: Myslíte si, že jsou občané ČR v legislativě, související s návykovými látkami, dostatečně informovaní?

Z tohoto grafu vyplívá [sic!], že studenti informovanost občanů ČR nepovažují za dostatečnou, což není příliš dobré. Celých 53 % respondentů označilo odpověď NE [16 lidí] a 47 % respondentů odpověď ANO [14 lidí]. A tudíž by se to mělo co nejdříve změnit.“

Tomu říkám drtivá většina. Jinak ano, „myslím si, že je to dobré“ a „myslím si, že to není příliš dobré“ je považováno za interpretaci výsledků. To si myslím, že není příliš dobré.

Z následujících údajů vyplívá [sic!] hrozivá skutečnost, že zkušenost s návykovými látkami, ať už legálními či nelegálními, má v průměru přes 70 % žáků a studentů. Fuj, to jsem se vystrašil! Počkat, co je špatného na legálních látkách? Ty jsou od 18 let věku legální. A kolik že lidí starších 18 let odpovídalo? Jo, my to vlastně nevíme…Na tyhle výsledky já plívu.

„Dále si většina studentů myslí, že prevence v ČR v oblasti návykových látek je nedostatečná, stejně jako informovanost občanů. A právě díky tomuto faktu si myslím, že bychom se měli zaměřit právě na prevenci, jejímž základem je samozřejmě informovanost občanů.“ Počkat počkat,  co otázka č. 28: „Absolvovali jste ve škole nějaké debaty nebo programy o drogách?“ Různé debaty nebo programy o drogách ve školách absolvovalo 87 % respondentů.“

Kolik té prevence těm nebohým dítkám ještě chce autor nadělit? 87% z nich muselo poslouchat životní příběh bývalého feťáka, který teď hraje na kytaru, nebo si prohlížet obrázky rozpíchaných rukou a oteklých tváří, a přesto to nestačí. Více prevence, dí autor!

Omlouvám se, ale závěr práce zkrátka musím ocitovat celý:

„Dříve jsem si myslel, že drogová problematika není u nás tak rozrostlá jako v jiných zemích, ale opak je pravdou. Byl to názor založený pouze na nevědomosti a na faktu, že jsem tyto skupiny lidí nevyhledával. Ale pokud se seznámíte s někým, kdo vám umožní do této problematiky nahlédnout, i když jen jako nezávislému pozorovateli, zjistíte, že je to všude. Ve městech, na vesnicích, prostě všude. Jde jen o to, otevřít oči a pořádně se kolem sebe rozhlédnout. A ve chvílích, kdy si tohle uvědomíte, si říkáte, jestli by nebylo lepší ty oči zase zavřít a vrátit se do té blahé nevědomosti. Někdy bych si to docela i přál, ale na druhou stranu, mít svého nepřítele na očích, je vždy lepší, než když ho nečekáte a on vás zaskočí zezadu, nemyslíte? I když vláda přijímá rok od roku přísnější zákony týkající se drogové problematiky a připravuje různé protidrogové strategie, které jistě mají svoji úspěšnost, je to ještě běh na dlouhou trať.“

Je to prostě všude a je proto potřeba mít svého nepřítele na očích.  Vypadá to, že slibovaný „morální problém drog“ jsou ve skutečnosti autorovy předsudky a zbytnělé moralizování.

Vedoucí práce i oponent navrhli studentovi „D“, což byla i výsledná známka z obhajoby.

 Je zajímavé, co oba uvádějí v bodě 9) Korektnost citací při práci se zdroji: „Zdroje jsou citovány korektně.“ resp. „Autorka prokázala schopnost práce s příslušnými teoretickými zdroji.“ To tedy nejsou. Zdroje z velké části textu chybí. Jen kvůli chybějícím citacím neměl daný text vůbec projít přes obhajobu, nehledě na hrůzný obsah. Přesto se tak stalo.

 Možná, že by stálo zato kromě studentů zavést i povinnosti (a odpovědnost) pro vedoucího a oponenta práce. Co si o tom myslíte?