Vztah teorie a praxe v oblasti katalogizace

Člověk obvykle nedělá něco pro nic za nic. Na otázku proč se něčím zabýváme, můžeme dostat přibližně dvě odlišné odpovědi: můžeme odpovědět, že nás daná problematika zajímá, že nás baví, že o ní chceme vědět co nejvíce, nebo můžeme říct, že chceme daný předmět poznat proto, abychom získali užitečné informace k dosažení nějakého dalšího cíle. V prvním případě nás problematika zajímá pro ni samotnou, ve druhém případě nás zajímá vzhledem k něčemu dalšímu. Právě podle tohoto kritéria dělil Aristoteles vědy na teoretické, jejichž cílem je poznání samotné, praktické, které mají vést k nějakému jednání, a produktivní (poietické), které vedou k tvůrčí činnosti mající za výsledkem nějaký hmotný artefakt.

Schéma 2.1 Dělení věd

Poznání je činnost, kterou se mění subjekt poznání (nabývá nějakých znalostí), jednání je činnost, která se projevuje navenek a má vést k zdokonalení subjektu (například když člověk jí, konzumuje tím určité objekty a zároveň získává potřebné živiny), tvoření je činnost, která se projevuje vznikem nějakého nového objektu (člověk ze dřeva vyrobí například stůl). Cílem teoretických věd je poznání pro poznání, cílem praktických věd je poznání za účelem jednání a cílem produktivních věd je poznání za účelem tvoření. Objektem poznání katalogizace jsou informační objekty, subjektem, který poznává a tvoří je katalogizátor, produktem jsou bibliografické a katalogizační záznamy. Katalogizace je praktická činnost vytváření bibliografických záznamů; postupně se začíná rozvíjet po teoretické stránce, můžeme ji proto nyní označit také za produktivní vědu.

Teoretizace problematiky katalogizace

Katalogizace od počátku byla rozvíjena jako praktická činnost, která nevyžadovala příliš teoretického poznání, avšak zejména od 90. let minulého století se rozvíjí i po teoretické stránce. Teorie katalogizace je právě příkladem teoretické vědní disciplíny, jejíž předmět a cíle jsou závislé na potřebách praktického oboru, praktické činnosti – katalogizace samotné (ostatně to je případ i informační vědy jako takové). Mezi důvody, které vedly k potřebě konstituce teoretické vědy o katalogizaci, můžeme jmenovat následující:

• snaha o mezinárodní spolupráci v oblasti katalogizace, která vyvolala požadavek standardizace katalogizační činnosti
• rozvoj informačních technologií a s ním spojená možnost vzájemného sdílení katalogizačních záznamů
• vznik nových dokumentů a médií
• orientace na uživatele
• snaha o vytvoření standardů použitelných pro všechny paměťové instituce

Teoretické prohlubování katalogizace můžeme pozorovat i na vývoji katalogizačních pravidel v České republice. V současné době jsou u nás důsledně užívána katalogizační pravidla AACR2 (v roce 2015 se přejde na nová pravidla RDA). Anglo-americká pravidla jsou výsledkem rozvoje tzv. anglo-americké katalogizační instrukce, která byla publikována v roce 1908, a mezinárodních standardů, které postupně vznikaly (principy katalogizace 1961 a 2003, ISBD – od r. 1974, FRBR – 90. léta 20. století). Vedle anglo-americké instrukce existovala ještě tzv. pruská katalogizační instrukce a sovětská katalogizační instrukce, na jejichž základě byla vytvářena původně i česká katalogizační pravidla, než NKP rozhodla přejít na AACR2. Stručný přehled vývoje katalogizačních pravidel u nás, můžeme rozdělit do dvou fází: vytváření vlastních katalogizačních pravidel založených na pruské (popř. sovětské) katalogizační instrukci a vytváření českých interpretací k pravidlům AACR2. V následující fázi dojde k přechodu na nová katalogizační pravidla RDA (Resource Description and Access),. což sebou rovněž ponese nutnost vytvářet české interpretace.

Vývoj katalogizačních standardů u nás

Teoretické prohlubování katalogizace můžeme pozorovat i na vývoji katalogizačních pravidel v České republice. V současné době jsou u nás důsledně užívána katalogizační pravidla AACR2 (v roce 2015 se přejde na nová pravidla RDA). Anglo-americká pravidla jsou výsledkem rozvoje tzv. anglo-americké katalogizační instrukce, která byla publikována v roce 1908, a mezinárodních standardů, které postupně vznikaly (principy katalogizace 1961 a 2003, ISBD – od r. 1974, FRBR – 90. léta 20. století). Vedle anglo-americké instrukce existovala ještě tzv. pruská katalogizační instrukce a sovětská katalogizační instrukce, na jejichž základě byla vytvářena původně i česká katalogizační pravidla, než NKP rozhodla přejít na AACR2. Stručný přehled vývoje katalogizačních pravidel u nás, můžeme rozdělit do dvou fází: vytváření vlastních katalogizačních pravidel založených na pruské (popř. sovětské) katalogizační instrukci a vytváření českých interpretací k pravidlům AACR2. V následující fázi dojde k přechodu na nová katalogizační pravidla RDA (Resource Description and Access),. což sebou rovněž ponese nutnost vytvářet české interpretace.

Vlastní katalogizační pravidla založená na pruské s sovětské instrukci

Zde je stručný přehled vývoje katalogizačních pravidel u nás od období první republiky až po 90. léta 20. století:

• 1921 Zdeněk Václav Tobolka: Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného
• 1925 Jaromír Borecký: Pravidla katalogu základního (lístkového abecedního seznamu jmenného) s dodatkem popisu spisů drobných
• 1950 Prozatímní pravidla abecedního seznamu jmenného
• 1959 Miroslav Nádvorník a kolektiv: Pravidla jmenného katalogu
• 1960 Pravidla jmenného katalogu pro střední a menší knihovny
• 1964 ČSN 01 0195 Bibliografický (dokumentační) a katalogizační záznam
• 1969 Miroslav Nádvorník a kolektiv: Pravidla jmenného katalogu (2. opr. a dopl. vyd.)
• 1971 František Horák, Emma Urbánková, Bedřiška Wižďálková: Speciální pravidla pro popis starých tisků, prvotisků a rukopisů
• 1972 Hana Vodičková a kolektiv: Pravidla jmenného záznamu speciálních dokumentů a analytického popisu
• 1988 ČSN 01 0168 Tvorba jmenného záhlaví
• 1992 ČSN 01 01 95 Bibliografický záznam

Záznam dle ČSN 01 01 95

• LASENIC, Pierre de
  Tarot. Klíč k iniciaci. [Autor:] Pierre Lasenic. Kresby karet a symbolů Vladislav Kužel. P., Trigon, t. Tiskařské závody, Čelákovice 1994. 238 s., obr., tab. Brož. – „Ametyst.“ – ObálkaVladimír Zadrobílek. – Faksimile 1. vyd. – Ilustr.tit.lis

Přechod na AACR2

V 90. letech dochází ke snaze o přizpůsobení se světovým trendům v katalogizaci. Vlastní pravidla jsou nejprve přizpůsobena ISBD, posléze se přechází k interpretaci anglo-amerických pravidel.

• 1993-1998 české překlady ISBD
• 1994 český překlad AACR2R
• 1996 české interpretace AACR2

Rozhodující vliv na AACR2 mají zejména mezinárodní standardy ISBD, jejichž cílem je

• všeobecná srozumitelnost záznamu
• výměna záznamů z různých zdrojů a mezi různými zeměmi
• převod záznamu do strojem čitelné podoby

Obsahem ISBD je

• specifikace údajů
• stanovení pořadí údajů
• stanovení interpunkce mezi údaji

Záznam dle ISBD

• LASENIC, Pierre de
  Tarot : klíč k iniciaci / Pierre Lasenic; kresby karet a symbolů Vladislav Kužel. -- Praha : Trigon,
  1994 (Čelákovice : Tiskařské závody). -- 238 s. : obr., tab.; 23 cm. -- (Ametyst). -- Obálka
  Vladimír Zadrobílek. -- Faksimile 1. vyd. z r.1940. -- Ilustr. tit. list.
  ISBN 80-85320-42-8 (brož.)

Přechod na RDA (Resource Description and Access)

Tato katalogizační pravidla navazují na AACR2. Jsou vytvořena na základě FRBR a FRAD. V USA se používají od roku 2010. V České republice se začnou používat od roku 2015.