Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Základní pojmy – Sportident

V současné době se závody v České republice běhají v elektronickém systému Sportident, který se v České republice začal prosazovat koncem 90 let 20. století. Každý závodník má během závodu na prstě připevněný elektronický čip, který při průchodu kontrolou vloží do kontrolní jednotky. Jako reakce na správné označení by měla kontrolní jednotka červeně zablikat a pípnout. Pokud tyto reakce nezaznamenáme, je zde možnost poruchy zařízení. Pak je nutné použít kleště, které každá kontrola obsahuje a orazit kontrolu ručně do mapy. V mapě jsou pro tento účel nakreslena tři políčka označená symboly R1, R2, R3. V cíli je pak nutné toto náhradní ražení oznámit. V případě nedodržení předchozího postupu můžeme být diskvalifikováni. Při doběhu do cíle je nutné čip tzv. vyčíst, to znamená označit ve vyčítacím středisku, kde zároveň dostaneme ihned lístek s mezičasy a průběžným pořadím. Výhodou elektronického systému je zejména rychlost zpracování výsledků a mezičasů a dále kontrola správného průběhu závodu.

Vyčítání čipů a tisk výsledků v cíli závodu
Vyčítání čipů a tisk výsledků v cíli závodu

V tréninku se stále používá systém kartiček, do kterých běžec označí každou kontrolu kleštěmi. Výhodou tohoto systému je zejména snadná příprava tratí, systém Sportident je náročný na programování a přípravu na trati, a tak se v tréninku uplatňuje opravdu jen na té nejvyšší úrovni.

Vedle systému Sportident se můžeme setkat ještě se systémem Emit. Používá se zejména na závodech ve Skandinávii. Tvoří jej elektronická karta, která se na kontrolách vkládá do čtecího zařízení kontrolní jednotky. Nevýhodou Emitu je větší velikost karty oproti čipu a také její horší vkládání do kontrolní jednotky.

Mgr. Jan Došla, Ph.D. |
CUS, Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Fakulty sportovních studií MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2010