Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Pohybová aktivita a zdraví


Hypokinéza

Hypokinéza (nedostatek pohybu) je průvodním jevem našeho způsobu života posledního století, naší civilizace. Sedavý život se současnou psychickou zátěží je v protikladu s tělesnými dispozicemi k pohybu, které se u člověka vyvíjely po milióny let, jsou stále zakódovány v genech. Tento rozpor často vede ke zdravotním problémům. Je zřejmě provázen i nerovnováhou mezi tělesnou a duševní zátěží a také nerovnováhou mezi duševní zátěží a odpočinkem.

Dále uvádíme přehled některých zdravotních poruch, na jejichž vzniku se hypokinéza a psychické přetížení mohou společně podílet.

Poruchy pohybové soustavy

Objektivní změny Subjektivní potíže, komplikace
řídnutí kostí bolesti, zvýšená křehkost a lomivost, zlomeniny
oslabení svalů svalová dysbalance; bolesti zad, krku, hlavy; špatná funkce
zkrácení svalů menší pohyblivost kloubů
oslabení meziobratlových plotének bolesti zad, častější výhřezy plotének

Poruchy látkové výměny a hormonální soustavy

Objektivní změny Subjektivní potíže, komplikace
ukládání tukových zásob – obezita přetížení velkou hmotností
porucha glukózového metabolismu – horší využití cukrů jako zdrojů energie - cukrovka (diabetes mellitus II. typu) méně rychle využitelných zdrojů energie,
nemoc srdce, cév, ledvin, nervů, kůže, …
rychlejší a větší únava, smrt
ateroskleróza – porucha prokrvení srdce, mozku, dolních končetin aj. bolesti, dušnost a jiné – viz níže uvedené poruchy krevního oběhu
Hormonální a metabolická nerovnováha – porucha a současná přítomnost toxických a alergizujících látek poruchy imunity – hyperreakce, alergie, atopie

Poruchy krevního oběhu

Objektivní změny Subjektivní potíže, komplikace
Ischemická choroba srdce s poruchami jeho funkcí bolesti hrudníku (angina pectoris), dušnost, únavnost, malá výkonnost, smrt
Ischemická choroba mozku s poruchami jeho funkcí ztráta hybnosti, únavnost, malá výkonnost, smrt
Ischemická choroba dolních končetin bolesti dolních končetin při pohybu – klaudikace
únavnost, malá výkonnost
Žilní městky, záněty žil bolesti dolních končetin
únavnost, malá výkonnost
vmetky krevní staženiny ze žil dolních končetin do plic – plicní embolie bolesti hrudníku, dušnost, únavnost, malá výkonnost, smrt
poruchy regulace krevního tlaku – hypertenze, kolísavý tlak nebo hypotenze únavnost, malá výkonnost, slabost, závratě, poruchy vědomí, smrt

Poruchy nervové soustavy

Objektivní změny Subjektivní potíže, komplikace
snížený ochranný vliv parasympatiku,
zvýšený vliv sympatiku
nestabilita a nerovnováha vlivu sympatiku a parasympatiku
přetížení srdce,
hormonální poruchy,
metabolické poruchy,
poruchy regulace krevního tlaku
poruchy spánku nižší výkonnost, častější migrény
neuróza nižší výkonnost
cévní mozková příhoda nízká výkonnost, poruchy vědomí, obrna, smrt

Poruchy trávicí soustavy

Objektivní změny Subjektivní potíže, komplikace
poruchy mechanického zpracování potravy v trávicí rouře, poruchy trávení a vstřebávání živin bolesti břicha, nadýmání, zácpy
častější výskyt vředové choroby žaludku a dvanáctníku (tj. zvýšené riziko vzniku rakoviny) bolesti břicha, nadýmání, zácpy, krvácení, …

Prevence poruch zdraví při sedavém a psychicky náročném zaměstnání

Správné cvičení může snížit riziko rozvoje výše uvedených zdravotních potíží.

V práci nebo ve škole, kde máme méně času, lze provádět krátkodobější relaxační a kompenzační cvičení.

Tam, kde máme méně času, lze provádět krátkodobější relaxační a kompenzační cvičení
Obr. 03.02-00 Tam, kde máme méně času, lze provádět krátkodobější relaxační a kompenzační cvičení

Základní pravidla cvičení v prevenci zdravotních potíží vznikajících z hypokinézy

  • Individuálně přiměřené dávkování

    podle zdravotního stavu a úrovně zdatnosti; po vyšetření tělesného rozvoje, pohybového aparátu, odezvy na tělesnou zátěž (zátěžový test)
  • Postupně

    u začínajících nebo po přestávce; další cvičení po odeznění únavy
  • Pravidelně, soustavně

    alespoň obden, nejlépe denně, přestávky max. 2 dny
  • Prevence úrazů

    dobrý terén, nářadí, brýle, menší únava, ne prudké pohyby atd.
  • Pití, jídlo

    k doplnění ztrát vody, zdrojů energie, minerálů, vitamínů atd. při a po cvičení
  • Oblečení

    podporující termoregulaci – zabraňující podchlazení a přehřátí; nebránící v pohybu
  • Obutí

    tlumící nárazy při chůzi, běhu, skocích – šetřící klouby dolních končetin i páteř; zabraňující uklouznutí…
  • Relaxační a kompenzační cvičení

    pomalu, bez bolesti, nejprve protahování
  • Aerobní cvičení

    • intenzita: „poněkud namáhavá zátěž“ – tj. stupeň 13 z 20-ti stupňové Borgovy škály subjektivního pociťování zátěže nebo taková zátěž, při níž přestáváme být schopni souvislé řeči (Test mluvení podle Croteau et al.) nebo 60–75 % maximální srdeční rezervy, intenzita těsně pod úrovní anaerobního prahu
    • trvání: 1 cvičení alespoň 20 min, týdně alespoň 120 min
    • frekvence: 4–7× týdně
    • postupné rozehřátí na začátku a zchlazení na konci cvičení
Zdravá cykloturistika v přírodě
Obr. 03.02-01 Zdravá cykloturistika v přírodě

Kardivaskulární onemocnění s vazbou na hypokinézu

Srdečně cévní onemocnění mají v naší populaci vysokou morbiditu i mortalitu. Proto pár poznámek k etiopatogenetickým mechanizmům, které mají vazbu k nedostatku pohybu, příp. duševnímu přetížení:

  • Spolupůsobící duševní zátěž

    dlouhodobě zvyšuje sympatoadrenální aktivitu, která se může podílet na vzniku neurovegetativních, neuroendokrinních a neuropsychických regulačních (neuroticita) poruchách:
    • dysbalance sympatikus/parasympatikus (dystonie, astenie)
    • poruchy srdečního rytmu, tachykardie
    • poruchy regulace tonusu cévních stěn (labilita periferního cévního odporu) – kolísavý a nízký krevní tlak – závratě, kolapsové stavy
    • vyšší koncentrace aldosteronu, inzulínu – hypertenze
  • Nedostatečná stimulace srdce

    vede k úbytku myokardu, vzniká hypotrofické srdce s nižší funkční schopností.
  • Porucha metabolizmu

    tuků a cukrů, většinou v souvislosti s nesprávnou výživou, je rizikovým faktorem pro vznik
    • aterosklerózy
    • ischemické choroby srdeční (ICHS) – anginy pectoris, infarktu myokardu (stav zhoršuje kratší diastola při menším vlivu parasympatiku)
    • ischemické choroby dolních končetin
    • ischemické cévní mozkové příhody
  • Obezita

    přináší riziko vzniku ICHS a hypertenze
  • Diabetes mellitus II. typu

    v souvislosti s větším vlivem kyslíkových volných radikálů, hyperglykémie, hyperinzulinémie a acidózy je vysokým rizikem pro vznik
    • kardiomyopatie, ICHS,
    • makro a mikroangiopatie (sítnice, ledviny),
    • srdeční autonomní neuropatie (srdeční a oběhová insufucience, kolapsy)
    • hypertenze
  • Dlouhodobější statické vertikální polohy dolních končetin a méně jejich dynamické činnosti vytváří prostor pro vznik poruch hydrostatiky krve s oslabením stěny žil a dalších komplikací
    • Varikosní komplexy žil dolních končetin
    • hemeroidy
    • insuficience žilních chlopní
    • trombózy žil
    • záněty žil
    • embolie plic

Pohybová aktivita v prevenci kardiovaskulárních onemocnění

Vhodná pohybová cvičení mohou

  • odstranit špatný – patogenní pohybový režim, tj. odstranit
    • hypokinézu i přetížení
    • dysbalanci mentálního a tělesného zatížení
    • dysbalanci mentální i tělesné zátěže a odpočinku
    • dysbalanci neurovegetativní (sympatikus/parasympatikus)
    • dysbalanci hormonální-metabolickou (katabolismus/anabolismus)
  • nastolit optimální pohybový režim s minimem rizik, tj.
    • rovnovážný stav
  • nastolit optimální životní styl,
    • dietní návyky, vztah k alkoholu, kouření, drogám – mají také etiopatogenetický vztah ke kardiovaskulárním onemocněním

Pravidla pro cvičení v prevenci kardiovaskulárních onemocnění

  1. Znalost stavu člověka (individuálně)

    • zdraví, věk, pohlaví, reakce a adaptace na zátěž
    • anamnéza, klinické vyšetření, zátěžový test se stanovením limitů
  2. Doporučení

    • Výběr vhodných pohybových aktivit
    • Způsob provádění pohybových cvičení, sportu
      • objem, trvání, frekvence, intenzita
      • prevence úrazů, pití-strava, oblečení, sportovní pomůcky-materiál-nářadí, prostředí, obutí
  3. Kontrola reakce, zpětná vazba

  4. Doporučujeme střídat různé rekreační pohybové aktivity, pokud možno venku v přírodě

    • individuální převážně vytrvalostní: chůze, běh, jogging, jízda na kole, plavání, veslování, …
    • kolektivní hry – míčové sporty: košíková, házená, fotbal, lacross, badminton, …
    • odporový trénink: lehčí odpory s větším počtem opakování (elastické expandery, posilovací stroje, činky, váha těla, …)
    • aerobik
  5. Nejsou vhodné časté a dlouhotrvající výkony s maximálním nasazením – intenzitou

    (mnohahodinové vyčerpávající tréninky ve vrcholovém sportu)

Přetížení

(přetížení, overloading, overstress, „hyperkinéza“)

  • Při sedavém způsobu života dochází ke statickému (izometrickému) přetížení a funkčním poruchám částí pohybového aparátu, který má na starosti udržení polohy těla v gravitačním poli Země (zvýšené napětí zkrácení posturálních svalů, stlačení meziobratlových disků, kloubních ploch nosných kostí atd.).
  • Nadměrné dynamické zatížení představuje zdravotní rizika.
    • Okamžité přetížení vede k jednorázovým úrazům a selháním orgánů.
    • Přetížení opakované a dlouhodobé pak vede plíživým miktrotraumatům a chronickému selhávání orgánů a k přetrénování.

Mnohdy bývá těžké najít optimální dávku zatížení. Potřebu rovnováhy mezi nedostatečnou a nadměrnou pohybovou aktivitou znázorňuje schéma:

Optimální objem a intenzita zatížení. Nedostatečná stimulace nebo přetížení vede k poruchám organizmu.
Obr. 03.04-01 Optimální objem a intenzita zatížení. Nedostatečná stimulace nebo přetížení vede k poruchám organizmu.
prof. MUDr. Jan Novotný, CSc.kolektiv |
Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Fakulty sportovních studií MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2015

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.