Pohybové dovednosti jsou nezbytným předpokladem pro začlenění člověka do společnosti. Ovlivňují tělesný a psychický stav, vzdělávání, přípravu na povolání, pracovní a společenské zařazení. Podstatně snížená schopnost pohybu nebo imobilita stěžuje nebo přímo zabraňuje účastnit se běžného života. Poruchy hybnosti se mohou projevit v několika podobách. Důležitá je prevence komplikací a sekundárních změn.
Vývoj motorických dovedností jedince probíhá po celý život, může být ovšem zkomplikován vrozenými vadami, nemocí či úrazem. Interindividuální variabilita je tak velká, že je nutné přistupovat k jedinci s vysoce individuálním přístupem a s ohledem na možnosti vyplývající z jeho zdravotního stavu. Neúspěchy v motorických aktivitách prožívá jedinec mnohem hůře než neúspěchy v kognitivní oblasti.
Pod pojmem motorika (hybnost) rozumíme souhrn veškerých pohybů živého organismu, ať již probíhají jako jednotlivé pohybové dovednosti nebo automatické pohybové návyky.
Tělesné postižení ovlivňuje celou osobnost jedince. Vrozené a později získané postižení se v mnoha směrech liší. Problémy v socializaci těchto jedinců jsou odlišné, a to v závislosti na druhu a rozsahu závažnosti postižení, na individuálních zvláštnostech a osobnostních vlastnostech. Primární tělesné postižení často vede i k sekundárním potížím. Důsledky pohybového postižení se projevují v potížích při sebeobsluze, v komunikaci, v procesu učení, v různé míře izolovanosti a závislosti na asistenci druhé osoby. Pohybově postižený jedinec musí celý život překonávat překážky, ať už somatické, psychické, architektonické nebo společenské.
Psychomotorický vývoj u dětí s mozkovou obrnou je ovlivněn rozsahem, stupněm, popř. kombinací postižení. Neprobíhá tak bouřlivě jako u intaktní populace, ale je charakteristický opožděným a omezeným vývojem ve všech složkách osobnosti. Aby se dítě s mozkovou obrnou mohlo adekvátně rozvíjet, potřebuje být již od narození (od zjištění postižení) vhodně stimulováno. V prvopočátku zde zásadní roli sehrávají rodiče a odborníci poradenského týmu.
Vývoj dítěte s mozkovou obrnou má svá specifika, se kterým se pojí i možnosti podpory. Tato podpora se u všech pečujících osob, tedy i u speciálních pedagogů neobejde bez znalosti některých zákonitostí, které tento vývoj provází. Znalost motorického vývoje, zejména překážek, které tento vývoj provází, je nezbytná a napomůže odpovídajícímu rozvoji dítěte. Překážky v motorickém vývoji vychází přímo z daného postižení (mozková obrna) a liší se jejich rozsah a stupeň. Dalším významným činitelem je rovněž podpora dítěte, rodinné prostředí a spolupráce všech pečujících osob. Při práci s dítětem s mozkovou obrnou je třeba znát jeho aktuální míru motorických dovedností, ale i jeho limity. Pohybový rozvoj dítěte s mozkovou obrnou je ovlivněn svalovým napětím, přetrvávajícími reflexy, patologickými pohybovými vzory, narušenou koordinací pohybů a vzniklými kontrakturami a deformacemi. Z těchto důvodů je důležitá nejen informovanost pedagoga, ale i jeho znalosti příslušného onemocnění a jeho specifik, aby nedocházelo k nesprávné podpoře dítěte.
Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041