Po prostudování kapitoly budete schopni: definovat sarkopenii a její rizikové faktory vyjmenovat komplexní důsledky sarkopenie popsat možnosti prevence a léčby sarkopenie

Sarkopenie: úbytek svalové hmoty postihující zejména nemocné vyšších věkových kategorií.

Patofyziologie: sval je tvořen vlákny I. typu „tonickými“, pomalými, která slouží k udržování svalového tonu, polohy a svalové činnosti nízké intenzity, dalším typem svalových vláken jsou vlákna II. typu „fázická“, která zajišťují rychlou - krátkou kontrakci o velké síle, nutnou například k zajištění obranných reflexů. Dlouhodobější svalová inaktivita má za následek mitochondriální dysfunkci, a tudíž zhoršení energetických poměrů ve svalu, a dále dochází ke změnám v metabolizmu kalcia v endoplazmatickém retikulu svalové buňky. Těmito změnami nejvíce trpí svalová vlákna II. typu. Dlouhodobější trvání těchto změn vede k redukci průřezové svalové hmoty a k celkovému snížení kvality svalů.

Rizikové faktory rozvoje sarkopenie: proteinokalorická malnutrice, katabolické vlivy, nízká hladina testosteronu, STH, nedostatek pohybu, chronický zánět se zvýšenou hladinou IL-6, TNF, nízká hladina vitaminu D, aktivovaný systém renin-angiotenzin-aldosteron.

Důsledky sarkopenie: svalová slabost, neobratnost, zpomalené motorické reakce, zvýšené riziko pádu až ztráta soběstačnosti. Celkově dochází ke snížení metabolické aktivity, což má například u diabetiků za následek zhoršení kompenzace diabetu.

Prevence a léčba sarkopenie: pohybová aktivita, časná rehabilitace v případě onemocnění, podpora svalového korzetu, péče o kvalitní a dostatečnou nutrici, silový tréning – izometrická zátěž zejména dolních končetin, dodávka vitaminu D, dodávka proteinů – doporučuje se těsně po tréningu, léčba inhibitory ACE – zejména i diabetiků, omezení a nejlépe vyloučení kouření.